Markrabě moravský aneb já, pán Moravy

26.12.2016 | 18:08
Markrabě moravský aneb já, pán Moravy

(835 let)
Tímto titulem se až do zániku monarchie v roce 1918 honosilo během sedmi staletí mnoho mužů. Nikdy nebyl zrušen (kromě období 1189–1197) a jeho samotný vznik je předmětem dohadů historiků.
Obecně převládá názor, že císař Fridrich I. Barbarossa roku 1182 povýšil Moravu na markrabství, aby tak řešil spor mezi českými knížaty o vládu v Čechách a na Moravě. Císař pověřil správou Konráda II. Otu, ale jasné doklady o titulu markrabě nejsou. Spory mezi Přemyslovci vyvrcholily krvavou řeží mezi Konrádem a pražským knížetem Bedřichem u Loděnice roku 1185. Rok nato dohodami v Kníně uznává Konrád svrchovanost Prahy nad Moravou, Bedřich mu přiznává její držení a na oplátku Konrád získává záruky nástupnictví. A právě tady možná vzniká i titul markraběte, protože i císařská kancelář od roku 1186 Konráda takto tituluje. Po Bedřichově smrti (1189) se ujímá vlády Konrád a spojuje Čechy a Moravu do jednoho celku a na titul markraběte rezignuje, aby ho v roce 1197 Vladislav Jindřich opět natrvalo obnovil. Dle dalších zdrojů se ale poprvé s termínem markrabě moravský setkáváme již roku 1179 v jiné císařské listině, jež vymezuje hranice mezi Čechami a Rakouskem, kde se mezi svědky události objevuje „Primezla marggravius de Moravia“. Každopádně události v letech 1182–1189 byly důležitými kroky Přemyslovců k uspořádání vztahů Čech a Moravy.
Mapa Markrabství moravského, vydal Tobias Conrad Lotter v Augsburgu 1758, foto © Wikimedia Commons
-babok-



počet shlédnutí: 108

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku leden - únor 2017

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.


Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku