Závěti Karla IV.

26.12.2016 | 18:21
Závěti Karla IV.

(640 let)
Roku 1377 byly sepsány Karlem IV. jeho závěti s určením dědictví zemí Václavovi, Zikmundovi, Janu Zhořeleckému, Joštovi a dalším následovníkům.
České království a českou korunu s právem vykonávat kurfiřtský hlas dostal Václav IV. Současně obdržel slezská knížectví, Dolní Lužici, Budyšínsko a několik samostatných států.
Prostřední Karlův syn Zikmund získal většinu Braniborského markrabství se stejnou vahou hlasu jako Václav a titul arcikomorníka. Nejmladší syn Jan Zhořelecký obdržel zbytek Braniborského markrabství a Zhořelecké vévodství v Dolní Lužici. Jako zhořelecký vévoda byl leníkem českého krále. Po narození syna Jindřicha v roce 1377 Karel IV. závěť změnil a vymezil rozdělení Lužice a Braniborska. Zároveň zdůraznil výsadní postavení Václava IV. Po úplném vymření Karlova přímého rodu měl nastoupit Karlův synovec Jošt, markrabě moravský, a po něm jeho přímí mužští potomci. V případě vymření mužského rodu Lucemburků měly nastoupit dcery. Další ustanovení Karlovy politické závěti ukládalo císařovým synům nezcizovat a nezastavovat nic ze svých údělů. Závěrečný článek závěti pamatoval na jednotný erb, který zahrnoval znaky všech zemí a knížectví, a taky na přesné tituly, kterých měli jeho synové nadále užívat.
-mf-
foto: Podobizna Karla IV. na Votivním obrazu Jana Očka z Vlašimi © Wikimedia Commons



počet shlédnutí: 120

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku leden - únor 2017

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.


Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku