Objev na zámku Kunštát

11.04.2017 | 23:12
Objev na zámku Kunštát

Zámek Kunštát na Blanensku byl původně jeden z nejstarších moravských hradů ze 13. století, který byl postupně přestavěn na renesanční a barokní zámek. Zámek obklopuje park ze 17. století, jehož součástí je ojedinělý psí hřbitov. Může se také pyšnit vykládanými parketami, které jsou nejstarší ve střední Evropě. V současné době je zámek pod správou Národního památkového ústavu.

Návštěvníci zámku v Kunštátu budou moci od června zhlédnout unikátní figurální malbu, kterou odkryli památkáři v jedné z nejstarších částí areálu. Výpravný cyklus s rytířskou tematikou odborníci datovali do první poloviny 14. století. Místnost s malbou bude vrcholem nové prohlídkové trasy s názvem Hrad. Nová trasa návštěvníky seznámí s nejstarším stavebním a majetkoprávním vývojem kunštátského zámku, mimo jiné i s akcentem na prezentaci metod a výsledků stavebněhistorického průzkumu. „Rozsah malby byl pro všechny velkým překvapením, je na ní více než sto figur,“ uvedl kunštátský kastelán Radim Štěpán. Vzácnou malbu zachránilo to, že byla v první polovině 16. století zabílena. Nedochovaly se přitom ani někdejší gotické klenby, které byly při razantní barokní úpravě strženy. Malba byla podle odborníků součástí reprezentativního sálu někdejšího gotického paláce. „Místnost představovala zřejmě hlavní sál gotického hradu. Předpokládáme, že nebyla malovaná pouze jedna místnost, ale minimálně dvě místnosti měly původně tuto výmalbu,“ uvedl kastelán. Podle něj jde v českém prostředí o unikát. Objednavatel musel být vysoce postavený muž, který oplýval velkým bohatstvím. Jediný, kdo podle Štěpána připadá do úvahy, je moravský komorník Gerhard z Kunštátu, který byl za tehdejšího moravského markraběte a pozdějšího římského císaře Karla IV. nejvýznamnějším příslušníkem moravské nobility. Gerhard kromě svého sídla působil i v Brně, kde nechal postavit výstavní dům svého rodu. Rytířský cyklus ve středověku představoval zobrazení rytířského ideálu. Malíř musel mít schválenou předlohu, kterou mohl být třeba rytířský román. Předlohou mohl být vévoda Arnošt, tedy německá rytířská legenda, která se traduje už od 11. století. Tato legenda byla na konci 13. století bestsellerem, báseň přitom měla 6 000 veršů. „Ve studiu jsme v tomto směru ještě na začátku, nemůžeme přesně literární námět identifikovat a ani přesně určit funkci místnosti,“ uvedl Štěpán. Podle něj nástěnné gotické malby s rytířskými prvky byly obvyklé, ale zachovaly se málokde. Něco podobného nedávno odkryli odborníci na zámku ve Velkém Meziříčí. Už od loňského roku má zámek v Kunštátu prohlídkovou trasu doplněnou o nově restaurované obrazy a nábytek. V zámecké kapli sv. Josefa byla zrestaurována klasicistní vitraj. Dále byly obnoveny zděné konstrukce zámeckého příkopu. Zámek v Kunštátu byl zpřístupněn veřejnosti v roce 2005. Do té doby v něm sídlil Moravský zemský archiv. Nová prohlídková trasa s unikátním objevem bude otevřena letos v červnu. Bude ale jen na objednávky, s maximálním počtem deseti návštěvníků, aby se malba nepoškodila.

Věřím, že unikátní objev přispěje ke zvýšení návštěvnosti zámku Kunštát. Na zámek přijelo přes 10 000 lidí, což je zhruba o tisícovku více než o rok dříve. Hned po zchátralých Uherčicích jde ale o nejméně navštěvovanou památku z hradů a zámků v Jihomoravském kraji.

Marie Kulinkovská




počet shlédnutí: 170

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku duben 2017

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.


Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku