Když jsme připravovali toto vydání, uvědomil jsem si, že trocha ohlédnutí do historie neuškodí, zvláště pak když přichází doba adventní. Sňatek byl v historii také mimořádnou rodinnou událostí a svatby bývaly slaveny okázale a vesele. Bývaly jednak příležitostí, na které se nešetřilo, jednak dobrým důvodem k setkání.
Vlastní obřad, smlouva mezi spojujícími se rodinami, měl za cíl jednak usnadnit pokračovatelům rodu plození potomků, jednak rozmnožit rodinný majetek. Důležitou součástí svateb byla hostina, a přestože byli naši předkové v tomto ohledu velmi praktičtí, vůbec je to neomezovalo ve svatebním veselí. Není proto divu, že se ve většině společností oslavy protáhly i na několik dní a nocí.
Svatební rituály
Hodně se jich dochovalo na Valašku, kde byly plánovány na masopustní úterý, u chudších snoubenců nebývala výjimkou neděle. Bylo nutné připravit více druhů pokrmů, proto s jejich přípravou vypomáhaly kuchařky, a protože zajistit takové množství jídla bylo náročné i drahé, na nákladech se podíleli všichni pozvaní hosté. Ti obvykle po třetích ohláškách posílali podle svých možností do domu nevěsty nejrůznější dary v podobě naturálií jako byl tvaroh, mléko, máslo, žito, vejce, povidla a ti movitější kousek slaniny nebo klobásy. Za to každá rodina dostávala výslužku – díl z velkého svatebního koláče a svatební cukroví.
Hovězí se „nenosilo“
Skladba pokrmů se však lišila podle krajových zvyklostí a majetnosti rodiny. Některé pokrmy na Slovácku i Valašsku se také opakovaly. Bohatá svatba byla pýchou sedláka, který dal porazit jalovici, někdy vola, jedno až dvě prasata, několik ovcí a větší počet drůbeže. Na chudších svatbách převládalo maso ze slepic i králíků a jen zřídka se objevovalo maso hovězí. Tradičním jídlem, které nesmělo na hostině nesmělo chybět, bylo zelí, podávané samostatně nebo jako příloha k masu.
Lžíci dostali, nůž si donesli
Svatební hostinu zahajoval družba, který vítal svatebčany, předříkal Otčenáš, během hostiny obsluhoval hosty a vůbec dbal o veselí svatebčanů. Podle zápisů českého etnografa F. Táborského se zpočátku na tradičních svatbách „u každého stolu jedlo ze společné mísy a pilo z jedné sklenky“. Zatímco dřevěnou lžíci dostávali svatebčané od hostitelů, nůž si přinášeli sami.
Jídelníček až s devíti chody
Z kronik konce 19. století se dozvídáme o svatebním jídelníčku na Valašsku. Sestával se většinou z devíti jídel a začínal sýrem a zelím posypaným škvarky nebo klobásou. Následovala opakovaně podávaná dršťková polévka s nudlemi a také omáčky povidlová a bílá s natvrdo uvařenými vejci. Hodování končilo krupicí politou horkým máslem a sypanou perníkem a cukrem. Jinde se namísto dršťkové podávala slepičí, po ní následovalo vařené slepičí maso, brambory a na závěr krupice slazená medem. Ve Vizovicích začínala hostina hovězí polévkou, následovalo maso s křenovou či kyselou omáčkou a vepřové maso s vařeným kysaným zelím. Na Zlínsku pak polévka s nudlemi, maso s křenovou a dršťkovou omáčkou, zelí s uzeným masem, krupičná kaše a vdolky nebo koblihy. Pečivo z bílé mouky bylo často nahrazováno šroty. Jiný slavnostní oběd je popisován na Valašsku, kde začínal slepičí polévkou s nudlemi nebo pohančenou kaší, následovalo slepičí maso s vařenými švestkami, v zimě se místo slepice podávalo uzené maso se zelím a uzená polévka, na závěr zapečená rýže se švestkami nebo jablky. Obměnou byla prosná kaše se sušenými švestkami.
Svatební koláče nemohly chybět
Ke svatebním obřadům patří také koláče, jejichž výrobu a náročné zdobení zastávaly zručné ženy, které měly s pečením zkušenosti. Koláč nechávala nevěstě zpravidla napéct stará žena nebo kmotřenka. Na Zlínsku dostávala nevěsta od své matky ještě jeden malý, který pak i s velkým přinesla ženichově matce jako výslužek. Na konci hostiny býval koláč rozdáván svatebčanům nebo používán k vybírání peněz nevěstě na čepec.
Svatba je i dnes mimořádnou událostí a kdo nějakou zažil, poznal, co na ní bylo z minulosti převzato. Možná také proto, že návrat k tradicím a svatebním zvykům začíná být opět v módě!
Pro KAM po Česku Líba Vlachová, upravil Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
