Řeklo by se, že chléb je mouka, sůl, kvásek a voda. Přesto je co dodat, třeba to, že české slovo chléb je v drobných obměnách známé všem Slovanům a vychází z praslovanského chlěbъ. Převzato bylo z germánského slova hlaiba, které dalo základ i dalším jazykům.
Popis částí chleba je také zajímavý. Propečená část na povrchu je kůrka, vnitřní část střídka, ukrojený plátek krajíc či skýva, šikmo ukrojený krajíc je sirotek, první a poslední odkrojek patka či skrojek a druhý a předposlední krajíc je zápatčí.
Chléb „vynalezli“ lidé na cestě evoluce v místech, kde se z lovců a sběračů stali zemědělci. Původně člověk sebraná zrna slupl, ale později mu oheň pomohl je opražit a rozum drtit. Když mouku smíchal s vodou, dostal kaši, která se pekla na kamenech rozpálených sluncem či ohněm. Pro archeology doba neolitu, pro lidstvo obrovský skok. Snad proto Sumerové přiřkli chlebu duši, Mezopotámci hieroglyf a Arabové stejné slovo jako pro život.
Nejstarší pec na pečení chleba u nás z období 4800–4600 let před Kristem byla objevena v Bylanech. První pekaři coby dvorní řemeslníci nebo poddaní klášterů se objevili v 11. a 12. století. Praha měla roku 1387 již 159 pekařů, včetně mazanečníků či kobližníků, a za Jiříka z Poděbrad se peklo 12 druhů chleba – žemlový, žitný, nakyslý, mazancový, ječný, prosný, žaludový, jáhlový, pohankový, rýžový, perníkový a koláčový. Vznik cechů dal pekařům řád, mistry, tovaryše a učně, vychovával dorost a dohlížel na kvalitu. Roku 1860 uvolnil živnostenský řád pekařství zcela, proto mohlo být v roce 1930 již 13 341 pekáren s 43 437 zaměstnanci, v roce 1947 asi 10 000 pekáren s 45 000 zaměstnanci a po roce 1970 bylo v pětiletkových pekařských závodech vyráběno jako o závod více chleba s méně lidmi. Naštěstí po roce 1989 došlo k renesanci pekařiny. Cena chleba v roce 1989 byla za 1 kg 2,80 Kčs, v roce 2000 už 14,80 Kč, v roce 2010 to bylo 19,85 Kč a letos 28 Kč. Za deset let bude chléb stát stejně, jen v eurech.
Proto žijete-li v přítomnosti a nejste příznivci gumovníků chlebových, vězte, že kvalitních chlebů v poměru s celkovým počtem vyrobených je málo. Přitom chléb je zdroj energie, vitaminů řady B, železa, vápníku a vlákniny. Žito má vysokou nutriční hodnotu, pestrou škálu minerálních látek a chleby z celozrnné mouky vyrovnávají hladinu cukru v krvi a jsou bohaté na vitaminy, minerální látky a esenciální mastné kyseliny. Dbejte tedy při výběru chleba na to, koho chleba jíte.
Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
