Redakce zve - duben 2021

31.03.2021 | 17:12
Čteme. Čteme? Čtěme!

Čteme. Čteme? Čtěme!
Výstava Národní knihovny v Praze seznamuje s dějinami čtení, jeho rozmanitými podobami a výzkumem. V České republice je tradice čtenářských výzkumů bohatá, první zkoumání tohoto druhu byla prováděna již ve 20. letech 20. století, samotná výstava je však zaměřena na výzkumy uskutečněné až po roce 2000. Jejich výsledky ukazují mnoho zajímavého, například zaměření české čtenářské populace nebo důvody, proč čteme či nečteme, a také vývoj těchto jevů v čase.

Autoři výstavy vyzdvihují význam rodiny ve výchově k budoucímu čtenářství a dobrým čtenářským návykům. Zaměřují se také na roli knihoven, škol a knižního trhu. Čtení je láska na celý život – někdy jen pro některé z nás, ale rozhodně všechny celým životem provází. Kolektiv autorů pod vedením prof. PhDr. Jiřího Trávníčka, M. A., čerpal data použitá pro účely výstavy z těchto výzkumů: Výzkum čtenářů a čtení v ČR (uskutečnil se v letech 2007, 2010, 2013 a 2018) a Výzkum čtení dětí a mládeže v ČR (proběhl v letech 2013/2014, 2017). První zmíněná oblast výzkumů byla zaměřena na populaci ČR starší 15 let. V roce 2007 se průzkum týkal čtení a vztahu českých čtenářů ke čtení, v roce 2010 byl detailněji zaměřen na čtení beletrie a vztah mezi čtením a internetem (digitální sférou), roku 2013 byl zkoumán knižní trh. Výzkum Internetoví Češi jako čtenáři z roku 2016 se zabýval vztahem českých čtenářů k e-knihám a konečně v roce 2018 byl průzkum zaměřen na čtenářskou socializaci, tj. čtení v rodině, vliv školy a knihovny. Druhá oblast průzkumů byla zaměřena na děti a mládež.
Výstava je dostupná online na webu Národní knihovny ČR zde. V případě otevření knihovny pro veřejnost bude přístupná na výstavní chodbě v přízemí v aktuální provozní době NK.
-red-

Sen noci svatojánské na CD
Unikátní nahrávka vznikla u příležitosti obnovené premiéry světově proslulého a mnoha cenami ověnčeného loutkového filmu fenomenálního malíře, sochaře a režiséra Jiřího Trnky „Sen noci svatojánské“ s živým doprovodem Symfonického orchestru a Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu pod taktovkou dirigenta Jana Kučery. Nedílnou součástí je také role vypravěče, které se ujal herec Petr Štěpánek.

Poetický Kainarův text na motivy slavné klasiky Williama Shakespeara umocňuje kouzelnou atmosféru celého díla a dodává hudbě jasné obrysy. Mluvené slovo se zde dokonale propojuje s  nádhernou hudbou, a dodává tak nesmrtelnému a stále svěžímu Trnkovu mistrovskému dílu další okouzlující dimenzi.
Znovuuvedení díla předcházelo několik let pečlivé přípravy, jejíž součástí byl i kompletní přepis a úprava objemných partitur slavného tvůrce filmové hudby Václava Trojana, které se s respektem a bravurou zhostil skvělý skladatel, aranžér a dirigent Adam Klemens. Pro svoji práci měl přitom k dispozici pouze Trojanův rukopis partitury z roku 1959, z níž však tvůrci ve filmu nakonec použili jen určitý výběr. Bylo tedy v první řadě třeba zjistit, které hudební scény, či jejich úseky, někdy dokonce jen fragmenty, jsou ve filmu použity.
Po dlouhých šesti desetiletích bude mít posluchač možnost vychutnat si původní hudbu Václava Trojana a její orchestraci v  nezměněné podobě včetně nejmenších detailů a zároveň ve špičkové zvukové kvalitě. Unikátnost zvuku dále umocňuje i hudební nástroj zvaný sobot (Jiří Trnka ho pojmenoval po autorovi panu Sobotkovi). Tento instrument nechal Václav Trojan vyrobit speciálně pro hudbu k Trnkovým filmům a jeho charakteristický zvuk se objevují i na aktuální nahrávce. Zajímavým detailem je i to, že přestože se jedná o bicí nástroj, hru na něj obstarává klavírista. Kopii nástroje poskytl pan Jaroslav Krček – dirigent, skladatel, vedoucí souboru Musica Bohemica a dávný přítel Jiřího Trnky a Václava Trojana.
Více informací najdete na www.radioteka.cz
-red-

Kaňon Vltavy u Sedlce získá vyšší ochranu. Přírodní památka Zámky se rozšíří
Rada hl. m. Prahy schválila v březnu rozšíření přírodní památky Zámky. Toto území Kaňonu Vltavy u Sedlce, které je evropsky významnou lokalitou, tak bude možné nyní důsledněji chránit.

Přírodní památka Zámky se rozkládá na východně orientovaných svazích Vltavy mezi ústím Drahaňského potoka a osadou Zámky. Stávající plocha přírodní památky se rozšíří severním směrem až k samé hranici správního obvodu hlavního města Prahy. V jižní části se uskuteční menší rozšíření na lesním pozemku ve vlastnictví hl. m. Prahy. Předmětem ochrany přírodní památky Zámky je zejména krajinářsky cenný skalní komplex na pravém břehu údolí Vltavy a skalní společenstva s mnoha vzácnými a ohroženými druhy rostlin i živočichů. Celá přírodní památka se nachází v katastrálním území Bohnice.
„V případě Kaňonu Vltavy u Sedlce jde o vysoce cenné území, které bylo zařazeno mezi Evropsky významné lokality. Nový status přírodní památky Zámky se tak rozšiřuje na celé území této významné lokality a umožní ji spravovat v souladu se současnými trendy v ochraně přírody a krajiny,“ komentuje rozhodnutí Rady hl. m. Prahy Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí.
Spolu s rozšířením území ochrany bude aktualizováno a zpřesněno vymezení předmětu ochrany i bližších ochranných podmínek přírodní památky Zámky.
-red-, foto © Wikimedia Commons

Radotínské mlýny
Radotínské údolí je přírodní rezervace ležící na jihozápadním okraji Prahy. Údolím krásných mlýnů protéká Radotínský potok, který se pod kostelem vlévá do Berounky. Na 22 kilometrech potoka se kdysi uživilo 22 mlýnů. Střední část potoka patří k nejzajímavějším pražským krasovým útvarům, nyní je to součást chráněné krajinné oblasti Český kras.

Přestože dnes už mlýny neklapou, nezanikly a rozhodně stojí za prohlídku. První dva mlýny na Radotínském potoce byly parní. První z nich je v Úhonicích, leží kilometr od pramene potoka a mlelo se v něm čtyřicet let. Pokud budeme číslovat mlýny od pramene, dostaneme se přes Drahelčice, část Rudné – Hořelice, do Nučic, ke druhému parnímu mlýnu, kterému se říká Váhalův. Odtud vede stezka k prostřednímu mlýnu, zvanému Kalinův mlýn. Na okraji obce stojí Dolní mlýn Kalinův, později Rážův. Po zelené značce směrem na Choteč dojdeme k Hladkovskému mlýnu. O mlýně, který tu stával už ve 14. století, se vypráví, že král Karel IV. zabloudil na cestě z Karlštejna a překvapila ho tma. Zachránilo ho světélko v okně zdejšího mlýna. Král mlynáři za záchranu udělil výsadu svobody a nechal ho dokonce narazit zlaté groše, které prý jsou dodnes v základech uschovány.
Od mlýna Malomlejnskýho je to jen kousíček k nejkrásnějšímu místu v údolí. V ohybu potoka stojí Dubečský mlýn. Stávala tu i hospoda. Když v roce 1713 řádil mor, první příznak nákazy se vyskytly právě u děvčete z tohoto mlýna. Od Prantlova mlýnya pokračujeme po červené značce směrem na Radotín, cestou míjíme ještě Cvrčkův mlýn a „Podvořešský mlýn“ (Kalinův), který je číslem popisným 1 v Ořechu.
Na Staré mlýnské cestě se na chvíli vracíme do časů minulých, kdy mlýny byly postaveny proto, aby semlely obilí, které sedláci vypěstovali na úrodných polích nad údolím Radotínského potoka.
Naďa Landíková


Sen noci svatojánské na CD Přírodní památka Zámky Přírodní památka Zámky Radotínský potok



Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.