Králi Václavu IV. (1361–1419), oblíbenému synovi Karla IV., to s vládnutím moc nešlo. Spory se šlechtou vyústily ke vzniku panské jednoty, která krále na jaře roku 1394 zajala a uvěznila. Příznačné je, že v čele vzbouřenců stál moravský markrabě Jošt Lucemburský.
Jošt Moravský (1351–1411) byl moravský markrabě z dynastie Lucemburků, braniborský kurfiřt a syn markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, mladšího bratra Karla IV. Byl schopným i obratným politikem. Ctižádostivě toužil po moci a spolu se svými bratry cíleně zasahoval do záležitostí českého království, kterému vládl jeho bratranec Václav IV. Není divu, kdyby se Karlu IV. nenarodil syn, stal by se Jošt českým králem. Současníky byl považován za nejschopnějšího člena lucemburské dynastie. Byl vzdělaný, rád četl, knihy si dokonce půjčoval od Jana Husa. Podařilo se mu obnovit brněnskou mincovnu a po celou dobu vlády razil své vlastní mince.
Václav IV. byl naopak nerozhodný, nesamostatný a závislý na druhých. Raději než vladařským povinnostem se oddával lovu, zábavám a pitkám. Obklopoval se hrstkou oblíbenců a nedbal na rady šlechty. Panská jednota se začala formovat na jaře roku 1394 a po spojení s moravským markrabětem Joštem 8. května 1394 Václava zajali a uvěznili na Pražském hradě. Václava vysvobodil jeho bratr Jan Zhořelecký, ale spory se šlechtou pokračovaly. Král byl nucen podepsat podmínky, které mu panská jednota předložila. Kdo ví, jak by to u nás vypadalo, kdyby se místo Václava stal králem Jošt. Možná by Husa ochránil před koncilem, možná by se stal králem Svaté říše římské, možná by bylo hlavním městem Brno, možná by bylo všechno jinak.
Drahomíra Samková
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
