V rodném jazyce známe řadu přísloví poukazujících na pití alkoholu. Aby ne, vždyť dlouhá léta patříme mezi světovou špičku konzumentů piva.
S tím ale nesouvisí přísloví „má špičku“, v tomto případě se jedná o překlad německého „eine Spitze haben“, popisujícího mírnou opilost. Silnější označení opilosti se opírají často o různé profese a činnosti. Elektrikář byl nadrátovanej, soudce byl jak zákon káže, metař nametenej, sládek nachmelenej nebo jako žok. Řidič MHD Vančura mohl mít špičku nebo být zřízenej, nádražák namazanej, až vykolejenej, dermatolog koženej, funebrák tuhej a meteorolog pil jak duha a pak byl na mraky. Kovář byl zbušenej, kuchař na kaši, kominík zčazenej (zhulenej), hutník zkalenej a jen sklenář měl své okno. Militantní přirovnání opilosti vykresluje letce jako bombu, pyrotechnika jako pumu, kanonýra jak dělo a vojáka piclého. Sporty mají označení ztřískanej jak boxer, vykropenej nebo zlitej správce stadionu a jetej automobilovej závodník. Říši zvířat připomíná zootechnik jako prase nebo dobytek, veterinář jak doga, entomolog namol, jen rolník ji měl jako vidle a ošetřovatel si dopřál opici. Tvůrčí přirovnání říkají, že písmomalíř byl zlinkovanej, malíř zmalovanej, až zkárovanej či pod obraz, loutkář zpumprlíkovanej, tenorista zhulákanej a flétnista zhvízdanej. Jen zákazník měl tak nějak nakoupeno.
Otázkou je, proč se říká ožrat se, když jde o záměnu pití s jedením. Lépe je na tom přirovnání pije jako duha. Jedná se o výraz všeslovanský (polsky dęga, rusky dugá, srbsky a chorvatsky dúga), popisující oblouk – rčení vzniklo z výkladu, že nebeská duha svými konci ze země nasává vodu. Jasnějším je přirovnání, že někdo pije jako holendr, tedy papírenský stroj, který při výrobě papíru zkonzumuje spoustu vody.
Vejpitkové se často přirovnávají k příslušníkům různých národů, co mají k pití údajné sklony. Podle našince pije jako Dán, ale pro Němce je to Švéd, Francouz či Polák. Podle Rusů pije jako kůň, podle Angličana jako ryba, Němci pijí jako starý námořník, Rusové jako švec a Američané jako šumař. Němčina znala výraz mít opici již v 19. století, a světe, div se, od nás.
Pijácké snažení končí příslovími opilý jak slíva, která také padá, jen ale ze stromu. Může být sťatej pod vobraz, neb člověk byl stvořen k obrazu božímu a opilec je méně než ten obraz. Je možnost být nalitej jak dělo nebo mít ji jak z praku, kde obojí asociuje fakt, že obě zbraně metají své koule do prostoru. Být namol je z německého žargonu molum – opilý, opilost. Opilosti předchází doporučení bez peněz do hospody nelez, a tak vzniklo i přísloví pít na sekyru (na dluh). Jedná se o popis starobylého, nepraktického, leč srozumitelného zápisu zkonzumované kořalky pomocí zářezů či záseků do hospodských trámů. Ze stejné doby je i popis stavu po propité noci – kocovina. Původně šlo o výtržnost, ale až koncem 19. století převládl díky studentským pitkám slangový význam dnešní – bolehlav.
Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
