Bezesporu nejznámějším hradem na území Prahy je areál Pražského hradu, není ale zdaleka jediný. Na území Prahy bychom napočítali více než čtyři desítky tvrzí, hradů, zámků a letohrádků, a to o zaniklých usedlostech a objektech nehovoříme vůbec.
Jedním z dalších pražských „hradů“ je například úžasná zřícenina takzvaného Nového hradu, který nechal jako svůj lovecký hrádek vystavět počátkem 15. století český král Václav IV. Zřícenina, obklopena Kunratickým lesem, určitě patří mezi ty známější hrady na území Prahy. Mírně tajuplnou atmosféru místa umocňuje i skutečnost, že zde Václav IV. roku 1419 zemřel. Samotný hrad byl zničen během husitských bouří.
Díky Starým pověstem českým povětšinou panuje přesvědčení, že prvním pražským hradem byl Vyšehrad. Přestože to není pravda, vyzařuje v 19. století romanticky upravený prostor poklidnost a mocnou energii zároveň. Stopy kdysi rozlehlého hradu ovšem připomínají jen fragmenty mostku, který spojoval církevní a světský okrsek – o velikosti někdejšího hradního areálu si lze udělat dobrou představu procházkou přes parčík, který se dnes na tomto místě nalézá.
Nejstarším pražským hradem byl ve skutečnosti Pražský hrad (sídlo českých knížat a králů), ostatně pojmenování Praha se původně vztahovalo pouze na něj. Byl založen na ostrohu nad Vltavou a jedná se o nejrozsáhlejší souvisle zastavěný hradní areál na světě. Vznikl i díky přítomnosti legendami opředeného kamenného stolce Žiži – jde o nejnavštěvovanější památku v České republice. Areál tvoří plejáda samostatných unikátních objektů, včetně Královského letohrádku, Starého nebo Rožmberského paláce.
I když některé objekty nesloužily jako královská sídla, zaujmou architekturou a výjimečnou historií: například letohrádek Hvězda. Dal jej zbudovat Ferdinand Tyrolský (syn českého krále Ferdinanda I.). Centrální stavba s půdorysem šesticípé hvězdy nese hlubokou vnitřní symboliku, překvapivě jej věnoval měšťance Filipině Welserové, s níž byl tajně oddán.
Podobně romantické pohnutky doprovázejí stavbu Královského letohrádku, který se rozkládá v Královské zahradě Pražského hradu. V roce 1538 jej nechal český král Ferdinand I. vystavět pro svou milovanou ženu, královnu Annu Jagellonskou. Bohužel se paní Anna dokončení stavby nedožila, zemřela ve svých 43 letech při porodu (pro zajímavost, jednalo se o patnáctého potomka manželů).
Již svým neobvyklým tvarem přitahuje pozornost tvrz Chodovská, původně středověká vodní tvrz o centrální kruhové dispozici s vnitřním nádvořím. Stavba byla koncem 17. století barokně přestavěna, dnes slouží kulturním účelům a jako výstavní prostor. Nechtěnou kuriozitou tvrze je i současné okolí stavby. Protože se Chodovská tvrz nachází uprostřed rozlehlého panelového sídliště Jižního Města, není téměř možné pořídit snímek tvrze bez panelákového pozadí.
Mnoho objektů je dnes nepřístupných a slouží soukromým účelům (třeba zámek Koloděje), anebo jako sídla nejrůznějších institucí (ze zámku v Dolních Počernicích je dětský domov, zámek Vinoř využívá Ministerstvo vnitra apod.). Řada z nich je zpřístupněna, a tak mohou návštěvníci (alespoň při některých příležitostech) obdivovat krásu a umění, které pražské hrady, zámky, tvrze a letohrádky nabízejí. Příjemná je třeba prohlídka Libeňského zámečku, kde byl poprvé v českých zemích nazdoben vánoční stromeček. Za návštěvu rozhodně stojí zámek Troja s jeho nádhernými barokními zahradami, anebo Chvalský zámek. Všechny tři naposledy jmenované lokality jsou vyhledávány k různým slavnostem, především na pořádání svateb.
Víte, že...
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
