(175 let)
Není mnoho slavných Čechů, kteří by měli kratší jméno a příjmení. O to delší by byl výčet všech aktivit, kterým se Jan Otto věnoval, a výsledků, jichž dosáhl. K těm nezapomenutelným určitě patří vydání 27dílného Ottova slovníku naučného v letech 1888–1908. Někteří badatelé tvrdí, že jediným naučným slovníkem obsahujícím více hesel byla v té době pouze slavná Encyclopædia Britannica.
Jan Otto přišel na svět 8. 11. 1841 v Přibyslavi jako nejstarší dítko vojenského ranhojiče. Vypracoval se v nepřehlédnutelnou osobnost českého kulturního života jako naprostý „self made man“ (člověk, který se sám udělal), pěkně stupínek po stupínku. Roku 1854 odešel do Prahy do učení na kupce, 1862 začal pracovat v tiskárně bratří Grégrů, 1869 se oženil s dcerou zámožného nakladatele Pospíšila, 1871 převzal vedení Grégrova podniku na Václavském náměstí, 1883 získal pro svou tiskárnu vlastní dům na Karlově náměstí, 1899 otevřel filiálku ve Vídni. Patřil mezi nejúspěšnější české nakladatele, konkuroval známým vydavatelským domům Topiče i Vilímka. Vydával knihy i časopisy (Světozor, Zlatou Prahu, Lumír), levnou lidovou četbu i náročné odborné publikace (např. Brehmův Život zvířat). Účastnil se spolkové činnosti v řadě organizací. Zasloužil se o vybudování Žižkovy mohyly u Přibyslavi (1874), před první světovou válkou mu rodné město udělilo čestné občanství. Přátelil se s T. G. Masarykem a dalšími známými osobnostmi. Podnikatelské úspěchy a charisma ho vynášely do funkcí v různých výborech a institucích (působil např. ve výboru Zemské jubilejní výstavy – 1891). Za svou píli a zásluhy získal řadu ocenění, zmiňme aspoň zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži 1900 a jmenování doživotním členem panské sněmovny, horní komory parlamentu Rakousko-Uherska. 29. května 2016 uplynulo 100 let od jeho úmrtí.
-ak-
foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
