(175 let)
Na ustavující schůzi Svatováclavského výboru na Staroměstské radnici 12. 3. 1848 byli zvoleni její členové. Předsedou se stal hrabě Vojtěch Rudolf Deym (1812–1863) a členy komise Alois Pravoslav Trojan (1815–1893), Adolf Maria Pinkas (1800–1865) a Vilém Gabler (1821–1897).
Chronologie událostí
14. 3. Svatováclavský výbor přijal text petice císaři o 11 bodech
15. 3. císař Ferdinand I. slíbil ústavu, 1. ministerským předsedou Rakouského císařství se stal František Antonín Libštejnský z Kolovrat
16. 3. byla založena akademická legie studentů a profesorů, 2 360 členů, 4 kohorty
17. 3. ve všech větších městech byly zřizovány národní gardy
18. 3. Praha sestavila ozbrojený sbor – Svatováclavské bratrstvo (Svornost)
19. 3. deputace s peticí odjela do Vídně, odjela také delegace pražského studentstva s vlastní peticí
23. 3. císař kabinetním listem zrovnoprávnil češtinu s němčinou na českých školách
28. 3. císařský patent pro Čechy, Moravu a Slezsko slíbil do 31. 3. 1849 zrušení roboty za náhradu
29. 3. Svatováclavský výbor pověřil Františka Augusta Braunera (1810–1880) přípravou druhé petice s důrazem na státoprávní a jazykové požadavky
31. 3. petici podepsal nejvyšší purkrabí Filip Josef Rudolf hrabě Stadion‑Warthausen (1808–1882) a téhož večera s ní odjela do Vídně nová deputace
Na úsvitu se rýsovalo pražské červnové povstání, ozbrojený střet, kterým vrcholil revoluční proces v českých zemích a vyžádal si asi 43 životů.
-lgs-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
