(140 let)
Jeden z nejoriginálnější českých umělců a myslitelů 20. století Josef Váchal se narodil 23. září 1884 v obci Milavče u Domažlic. Malíř, grafik, řezbář, spisovatel a filozof byl svými současníky v podstatě nepochopen.
Nemanželský syn Anny Váchalové a Josefa Alše Lyžce strávil své dětství především u prarodičů z otcovy strany. Vyrůstal v Písku a ve 14 letech se přestěhoval do Prahy, kde se vyučil knihkupcem. Na doporučení svého strýce, slavného malíře Mikoláše Alše, absolvoval několik kurzů malby u krajináře Aloise Kalvody, v dalším uměleckém vývoji byl již samoukem. V roce 1906 si najal s přáteli první ateliér a snažil se živit jako umělec. Podílel se na založení skupiny Sursum a vzniku revue Veraikon. Do života mu významně zasáhla první světová válka, kdy byl v roce 1916 mobilizován a účastnil se krvavých bitev na řece Soči. Zkušenosti z války zúročil ve své tvorbě. Ve Váchalově díle najdeme inspiraci mystikou, okultními vědami, východními filozofiemi, křesťanstvím, ale také satanismem či krvavými romány. Nejvýznamnější součástí jeho tvorby jsou knihy jako umělecké artefakty, které sám psal, sázel, doprovázel vlastními dřevoryty, vázal i prodával. Mezi nejznámější díla patří Krvavý román, Šumava umírající a romantická nebo Receptář barevného dřevorytu. V roce 1913 se oženil s Marií Pešulovou, která roku 1922 zemřela na tuberkulózu, děti neměli. Životní družkou se pak Váchalovi stala malířka a grafička Anna Macková, se kterou dožil na statku u Studeňan. Tady 10. 5. 1969 zemřel a pohřben byl na hřbitově v Radimi.
Alice Braborcová, foto © www.cojeco.cz; Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
