Milí čtenáři, nevím, zda se ještě dnes drží milenci v parku za ruce a vzdychají s očima upřenýma ke hvězdám, ale pro ty, co tak činí i bez vedlejších úmyslů, mám tip. V noci z 5. na 6. června (22,09–04,49) proběhne druhý a poslední přechod Venuše přes sluneční disk v tomto století. A protože se příští očekává až v letech 2117 a 2125, tak ať to nedopadne jako v „Písni pro Rudolfa III“.
Tématem červnového vydání jsou mimo jiné rodinné výlety. Tady se ale musím pozastavit nad označením rodina v návaznosti na rodinné vstupenky, které jsou běžnou kategorií vstupného. Zpravidla je tato kategorie vymezena počtem dva dospělí a dvě děti. To ale může být diskriminující například pro pravověrné katolíky, kteří zpravidla mívají více chtěných dětí, a znám i takové rodiny, kde jim nechybí moc do tuctu. A co když to jsou prarodiče s vnoučaty nebo registrovaní partneři s dětmi, například jednoho z partnerů? Stále ještě platí dva dospělí a dvě děti? Vpravdě otázka pro veřejného ochránce práv. A co vy? Jaké vy máte zkušenosti s rodinným vstupným? Bývá to někdy komplikované?
My si ale vůbec všechno moc komplikujeme. No řekněte sami. Kdy se vám například stalo, že jste doma řekli: „Jdeme na výlet,“ a rodina byla během pár minut, bez výmluv, dotazů, módní přehlídky a úpravy exteriéru sbalena do půl hodiny a šlo se? Přitom nejde o nic jiného, než být po celotýdenní honičce spolu, se svými blízkými. Zvláště děti, až povyrostou, nemusí na takový výlet vytáhnout ani pár volů (tím ale nemyslím vás). Proto ohýbejte stromky, dokud jsou mladé, protože až povyrostou, spíše prasknou, než se ohnou. Vezměte to raději hned tudy, cestou i necestou, cestou rovnou nebo prašnou, ale hlavně s rodinou.
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
