Blahoslavený Hroznata z Ovence (dnešní pražské městské části Bubenče), zvaný Tepelský, je jedním z méně známých českých světců. Nic na tom nezmění ani fakt, že za svého života založil dokonce dva kláštery. Zapomnělo se na něj podobně jako na svatou Zdislavu z Lemberka, oba byli uchováváni spíše v myslích německy mluvících obyvatel Čech.
Mezníkem v životě tohoto českého šlechtice, oblíbence biskupa Jindřicha Břetislava i krále Přemysla Otakara I., byla tragická smrt manželky a jediného syna. Tehdy se rozhodl jako pravý rytíř 12. století zaslíbit Bohu. Proto se také vypravil na třetí křížovou výpravu (1189–1192) do Svaté země. Ale už na břehu moře nedaleko Říma přehodnotil své rozhodnutí a v Římě požádal papeže o dispens, výjimku ve smyslu zproštění slibu účastnit se křížového tažení. Dispens dostal výměnou za slib, že na svých statcích založí premonstrátský klášter. Tak byl roku 1193 založen klášter v Teplé. A protože bylo u premonstrátů zvykem zakládat k mužským klášterům jejich ženské protějšky, založil kolem roku 1200 také ženský klášter v Chotěšově.
Sám pak vstoupil do svého kláštera v Teplé, kde přijal funkci probošta a správce majetku obou založených klášterů. Koncem května 1217 se vážně roznemohl a při obhlídce klášterního majetku v Hroznětíně byl zajat chebskými, kteří ho nenáviděli pro jeho neohroženost v boji proti jejich nájezdům na klášterní statky. Uvrhli ho do žaláře a mořili ho hladem, žízní, zimou a různým sužováním. Proč? Pro výkupné, které však klášter včas nesložil, a tak bratři premonstráti získali za výkupné už jen mrtvé tělo. Hroznata zemřel před 795 lety, 14. července 1217, ve vězeňské kobce na hradě Kynšperk (dnes Starý Hrozňatov).
Alois Rula
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
