Pátého ledna si připomínáme 900 let od úmrtí knížete Oldřicha Brněnského. Kdy přesně se syn Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu narodil, nevíme, je nám však dobře známo, že byl údělným knížetem brněnským (1092–1113) a znojemským (1112–1113) z dynastie Přemyslovců.
Po smrti Oldřichova otce usedl na uvolněný český knížecí trůn Břetislav II., který za života usiloval o zajištění nástupnictví pro svého bratra Bořivoje II. A to navzdory rodovému právu nejstaršího žijícího Přemyslovce, jímž byl právě Oldřich Brněnský. Jakmile Oldřich přednesl své nároky, byl Břetislavem uvězněn v Kladsku (1097) a teprve poté, co Břetislav dosáhl nástupnického práva pro svého bratra (1099), Oldřicha propustil. Kosmas uvádí, že Oldřich také navštívil císaře v Řezně. „Naléhal naň s pomocí svých přátel prosbami a dotíral nesmírnými sliby, aby mu vrátil knížectví české, jež mu mladší jeho bratranec Bořivoj proti právu vyrval. Císař, vzav od něho peníze, dal mu odznaky knížectví a korouhev, ale rozhodnutí, zdali má býti uznán za knížete, ponechal Čechům.“ Po smrti Břetislava se Bořivoj II. ujal skutečně vlády nad Čechami a Oldřich se svým bratrem Litoldem získali brněnský a znojemský úděl.
Oldřich se s tímto řešením nesmířil a hotovil se k rozhodující bitvě u Malína. Jeho vojsko se však rozprchlo a Oldřich se vzdal svých nároků na trůn. Po bratrově smrti mu ale ještě připadlo Znojemsko. Pochován byl pravděpodobně vedle svého bratra Litolda v třebíčském benediktinském klášteře, který spolu založili. Jméno jeho manželky neznáme, víme však, že měl syna Vratislava Brněnského (před 1113–1156) a patrně i dceru Naději.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
