Jaro je tu a kromě sluníčka a rašících květů s sebou přináší i každoroční únavu z nedostatku vitamínů a přebytečných zimních kil. Než se rozhodnete pro pilulky se zaručeně pravými přírodními výtažky, zvažte možnost jarní detoxikace po vzoru našich předků.
Jedním z největších bojovníků proti jarním neduhům bývalo kysané zelí. A vědci se dnes shodují, že oprávněně. Jako bohatý zdroj vitamínu C a B12 je skutečným všelékem. Posiluje imunitu, udržuje zdravá střeva, podporuje činnost mozku a nervů, působí proti depresím. Také množství draslíku, železa, hořčíku, vápníku a zinku přispívá k osvěžení těla i ducha. Poslední výzkumy dokonce prokazují příznivý vliv kysaného zelí na snížení cholesterolu a ochranu proti rakovině.
A jak si naše babičky zelí připravovaly? Klasikou lidové kuchyně bývala polévka couračka. Ke svému podivnému jménu přišla v dobách, kdy se podávala v jediné míse hned několika strávníkům. Při takovém stolování netrvalo dlouho a ke každému se brzy courala polévková stružka.
Suroviny: 200 g kysaného zelí, 4 středně velké brambory, 200 ml zakysané smetany, 100 ml mléka, 2 lžíce hladké mouky, 30 g čerstvého másla, sůl, kmín, cukr
Postup: Brambory oloupeme, opláchneme a nakrájíme na kostičky. Zalijeme vodou, osolíme, okmínujeme a vaříme. Kysané zelí překrájíme, přidáme k téměř měkkým bramborům a ještě chvíli povaříme. Na závěr polévku zalijeme zakysanou smetanou, kterou rozmícháme s trochou mléka a hladkou moukou. Podle chuti přisolíme, osladíme, případně okyselíme lákem ze zelí a už jen krátce povaříme. Povrch polévky poklademe vločkami másla.
Náš tip: Šťávu z kysaného zelí nevylévejte. Jako ranní doušek nalačno je balzámem pro vaše střeva.
-bst-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
