Deníkové zápisky dospívající dcery poslance říšské rady a významného Staročecha Františka Augusta Braunera o tajném kouření a návštěvách hospod předznamenávají, že budoucí malířka a obnovitelka české knižní grafiky nebyla typickou dámou konce 19. století. Život této nevšední ženy dokonce předčil všechna očekávání.
V salonu rodičů se Zdenka od narození (9. 4. tomu bude 155 let) setkávala se slavnými osobnostmi své doby. Chodívali sem Sládek, rodina Palackých, Riegrů, Náprstků, Neruda, Světlá, Vrchlický, Smetana. Malovat se učila od Hipolytta Pinkase a velká jména ji dál provázela životem. Manželství s krajinářem Antonínem Chittussim, které si malíř už už maloval, se nekonalo. Zato ji okouzlil tajemný básník Julius Zeyer. Neopětovanou lásku nahradil dramatický vztah k Vilému Mrštíkovi, který dvakrát zrušil jejich svatbu. Přesto jejich setkání vedlo ke vzniku jednoho z nejvýznamnějších děl Braunerové, knižní úpravě Mrštíkovy Pohádky máje. Po prožitých zklamáních rezignovala na manželství, ne však na lásku. Po hlubokém přátelství s F. X. Šaldou, nechutně přetřásaném tehdejší smetánkou, ji zklidnil až vztah s o 25 let mladším Milošem Martenem. Jejich láska přerostla v hluboké přátelství plné úcty, které vydrželo až do Martenovy smrti.
Zdenka Braunerová se do historie zapsala také jako ochránkyně a inspirátorka mladých umělců. Joža Uprka, František Bílek, Jan Zrzavý… ti všichni jí vděčí za materiální i morální podporu. Za pozornost rozhodně stojí také její propagace našeho lidového umění v zahraničí, vztah k Francii a Paříži, který přenášela i na další české umělce, snahy o zachování staré Prahy i osobní okouzlení Slováckem, které předala největšímu sochaři té doby Augustu Rodinovi. A vy se můžete se Zdenkou Braunerovou od dubna opět setkávat v jejím ateliéru v Roztokách u Prahy.
-bst-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
