Možná to tak dnes nevypadá, ale pražská Pankrác byla do roku 1945 spíše jen jedna velká dělnická kolonie, do roku 1963 nezasažená žádnou panelovou výstavbou. Poté se však malebný vršek, cíl nedělních výletů i zamilovaných, změnil v jedno velké železobetonové staveniště.
Název místa je odvozen od jména jezuitského barokního kostelíku z druhé poloviny 17. století. Zasvěcený byl Pankráci z Frygie (* okolo roku 290, † 12. 5.) a pro úplnost dodávám, že dalšími ledovými světci byli biskup Servác (* 4. století, † 13. 5.) a Bonifác (* 3. století, † 13. 5.). Pikantní na celém příběhu ledových, někdy též kamenných mužů je, že Pankrác byl sťat, Servác zemřel na zimnici a Bonifáce uvařili ve vroucí smůle.
Zmíněný barokní kostelík stál na základech gotického kostela a ten pak na základech zdiva románské rotundy z konce 11. století. Existují domněnky, že vršek býval v rané historii kultovnímmístem, později popravištěm a do nedávné doby se tu dokonce pohřbívalo. V letech 1885–1889 tu byla vystavěna věznice, za okupace věznice gestapa, kde byl 5. dubna 1943 „zahájen provoz“ tzv. sekyrárny. Popraveno tu mělo být 1075 osob, ale skutečný počet bude nejspíš vyšší. Popravy obstarávali dva Němci, tři Češi a vrchním katem popravčím byl Alois Weiss. Na konci války se Němci pokusili zahladit stopy rozebráním sekyrárny a vhozením gilotiny do Vltavy, ale ta byla po válce nalezena a vyzdvižena. Vraťme se ale k vršíčku. Víte, kde hledat starý pankrácký hřbitov? Já si myslím, že to vím, ale ví to také stavitelé prosklených pankráckých monster?
-lucas-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
