Přelom května a června roku 1468 byl pro Třebíč katastrofální. Po čtyřech týdnech bitvy, jedné z mnoha v česko-uherských válkách, bylo město na několik let zničeno a tato bitva byla jednou z příčin zániku zdejšího kláštera.
Jako hlavní dopady bitvy jsou v kronice Eliáše Střelky uvedeny doklady, že po sedm let na místě tehdejšího města zůstaly pouze ohořelé a opuštěné trosky budov. Z původních staveb měly být zachovány pouze budovy baziliky sv. Prokopa s tehdejším klášterem a prý i městská věž sloužící pro obranu města.
Hlavní příčinou česko- -uherských válek bylo papežské prohlášení z 23. července 1466. Ve veřejné konsistoři byl český král Jiří z Poděbrad prohlášen kacířem a později byl papežem Pavlem II. zbaven úřadu krále a jeho poddaní byli vyvázáni z přísahy věrnosti a oddanosti. Papež vyhlásil proti kališnickým Čechům dokonce křížovou výpravu. Do 26. května roku 1468 mělo být dodržováno dočasné příměří, nicméně již od března vedl bitvy vykonavatel papežské klatby Matyáš Korvín, král uherský. České vojsko vedl královský syn Viktorín z Poděbrad. 12. května dorazil Matyáš Korvín se svým vojskem k Třebíči. Součástí jeho vojska mělo být přes 10 000 jezdců. Jiří z Poděbrad vyslal k Třebíči oddíl žoldnéřů, kteří měli napadat nepřátelská vojska. Později vyrazila i zemská armáda vedená druhým Jiřího synem Hynkem z Poděbrad, ve které bylo 8 000 pěších vojáků a 1 000 jezdců. Došlo k vzájemným soubojům, které neměly vítěze. Město v obležení odolávalo útokům přes tři týdny. Pak vojska Matyáše Korvína Třebíč dobyla, vydrancovala a vypálila.
Obránci kláštera se bránili do 15. června 1468. Pět dní nato odtáhl i Matyáš se svým vojskem.
-ler-
Zdroj: Wikipedia, foto: Wikipedia, Jiří Sedláček
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
