Loutkové divadlo, to nejsou jen kulisy, vodiči loutek a herci, kteří loutky mluví, tak zvaní mluviči. To jsou tisíce dalších lidí, kteří po celém světě s loutkovými divadly spolupracují, a to v nejrůznějších oborech.
Význační architekti divadla navrhují, dodnes je oceňované např. technické zázemí pražské Říše loutek, kterou postavil v roce 1928 architekt František Roith. Sochaři, výtvarníci nebo řezbáři loutky a scény vyrábějí, jen v České republice to jsou stovky známých i méně známých jmen. Básníci a spisovatelé píší hry pro dětského diváka a loutková divadla. Mnoho význačných spisovatelů odběhlo od vážné tvorby právě k loutkám, nejde ani hledat jedno jméno za všechny. Nakladatelé loutkové hry po celá desetiletí vydávají, a dávají tak šanci malým amatérským nebo rodinným divadlům hrát profesionální hry. Hudební skladatelé k nim skládají muziku. Vždyť i takový národní velikán, jakým byl Bedřich Smetana, má ve výčtu děl dvě ouvertury k loutkovým hrám Matěje Kopeckého – Doktor Faust a Oldřich a Božena.
A jsou to další profese a další souvislosti: festivaly loutkářů, odborné časopisy, muzea loutek nebo publikace věnované tomuto odvětví divadelnictví. Nelze ale nezmínit český podíl na vzniku organizace UNIMA (UNion Internationale de la MArionette). Tato mezinárodní nevládní organizace přidružená k UNESCO vznikla právě v Praze, a to 20. května 1929. Bylo to během V. sjezdu českých loutkářů, na který byli pozváni hosté z Bulharska, Francie, Jugoslávie, Německa, Rakouska, Rumunska a tehdejšího Sovětského svazu. UNIMA se stala první mezinárodní divadelní organizací vůbec a podílí se i na tom, že loutka nezanikla. Že je i dnes využívána ve všech divadelních žánrech.
Lenka Rákosová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
