Přesně před 365 lety, 25. července 1648, obsadili Švédové část Prahy. Bylo to poslední velké střetnutí třicetileté války toho roku. Praha byla navíc lákavou válečnou kořistí, která stála za trochu toho obléhání.
Švédům se do cesty postavilo při jejich tažení na Vídeň Brno, a zastavilo tak jejich další postup. Generál Königsmarck se rozhodl vrátit zpět do Švédska. Bohužel pro Prahu cestou zpět potkal (15. 7.) přeběhlíka Arnoš ta z Ottowaldu, který mu o deset dní později pomohl obsadit Malou Stranu i Pražský hrad. Švédům se tak nabídla neplánovaná možnost vyloupit na odchodu Prahu. Stačilo jen, aby švédské jednotky prověřily bdělost stráží unavených oslavami císařské svatby a pronikly na Malou Stranu. Žoldnéři si tu vyrabovali na 12 milionů zlatých a do zajetí zavlekli na 80 vlivných osobností. Nádavkem Königsmarck získal část rudolfínské sbírky včetně knih Codex Gigas (Ďáblova bible) či Codex Argenteus. Vše pak bylo odvezeno do Švédska, kde se mnoho z těchto předmětů stalo součástí výzdoby interiérů královského paláce. Staré Město dostalo za svou statečnost do znaku „ruku s mečem“ (dnes je součástí znaku Prahy) a jako díky za udržení východní části města byl slavnostně vztyčen Panně Marii na Staroměstském náměstí mariánský sloup – později stejně slavnostně zbořený.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
