Toť otázka do pranice. Možná je to k nevíře, ale jednomu z tak málo oblíbených Habsburků na českém trůně se to podařilo a dost možná i proto, že zase až tolik nevládl. Byl jím Ferdinand I. Dobrotivý (1793–1875). Jeho otec (František I.) totiž před smrtí předal veškerou vládu nad monarchií státní radě, které předsedal Ferdinandův strýc arcivévoda Ludvík.
Ovšem kdo opravdu vládl, byli Metternich a Kolovrat. A jak už to tak chodí, když se sejdou dva kohouti na jednom smetišti, tak dlouho si blokovali politické návrhy, až úspěšně dovedli monarchii k revoluci (1848). Díky tomu také před 165 lety, 9. září 1848, podepsal císař Ferdinand říšským sněmem schválený zákon o zrušení poddanství, robotních břemen. Tak také odzvonilo středověkému feudálnímu systému. Ferdinand ale musel ještě téhož roku (2. 12.) v Olomouci abdikovat ve prospěch synovce Františka Josefa I. a zbytek života strávil (27 let) s manželkou Marií Annou na Pražském hradě. Dostal jedno křídlo paláce na druhém nádvoří, a dokonce mu koupili bývalé Toskánské panství se zámky Ploskovice a Zákupy, kam jezdíval zprvu kočárem a roku 1867 také prvně vlakem. Pražané ho potkávali na jeho pravidelných procházkách po Národní třídě, kde dětem rozdával bonbony a chudým almužnu. Praha od něho dostala postupně dokonce 450 000 zlatých.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
