Bylo toho víc. Protože si ale v těchto dnech připomínáme Mnichovský diktát, dovolte mi zmínit tři muže, které s touto událostí souvisí. Jeden mu mohl zabránit, druhý na něm zbohatl a třetího stál život.
Vzpomeňme 17. září 1888, kdy zemřel pradědeček Adolfa Hitlera z matčiny strany, ale dost možná také dědeček ze strany otcovy, Johann Nepomuk Hiedler. Jméno dostal po našem světci Janu Nepomuckém a jen doufám, že jeho pravnukovi nekolovala v žilách částečně i česká krev. Je tomu ale také 35 let, co v Mnichově 15. září 1978 zemřel německý podnikatel a letecký konstruktér Wilhelm Emil Messerschmitt. V roce 1939 dostala jeho konstrukční dílna zakázku od Luftwaff e na neblaze proslulý letoun Messerschmitt Bf-109 – nejvíce vyráběný stíhací letoun druhé světové války.
Posledním připomínaným je úmrtí 8. září 1943, kdy byl nacisty po nelidském mučení popraven český spisovatel, literární a divadelní kritik, překladatel, novinář a politik Julius Fučík (* 23. 2. 1903). Současníky byl vnímán spíše jako intelektuál, nehodící se pro práci v ilegalitě a odboji. Hrdinu bez bázně a hany z něho udělal až poúnorový režim za vydatné pomoci jeho ženy Gusty, mimochodem podezřívané z účelových škrtů v manželově Reportáži psané na oprátce. Ta přesto vyšla v řadě zemí světa a Světová rada míru ji ocenila Mezinárodní čestnou cenou míru (1950). Po roce 1989 zmínky o Fučíkovi mizí, až letos, u příležitosti jeho 110. výročí narození, mu byla opětovně odhalena socha na Olšanských hřbitovech v Praze. Bez ohledu na jeho politickou příslušnost, kdo z nás by chtěl projít stejným peklem jako on?
Antonín Fridrich
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
