Milí čtenáři, konečně je snad zima pryč a přichází měsíc, který mám opravdu rád. Už první den mi dělá opravdickou radost, protože je předzvěstí všeho, na co se můžeme v dubnu těšit. Aprílové žertíky jsou jen krůček od dokonalosti, kdy stav mysli našich přátel aprílem vyvedených se dá popsat jako blažené šílenství. Být dokonalejší, jednalo by se o stav psychiatry běžně označovaný jako „bohničák“. Duben ale pokračuje a navíc vpravdě aprílovým počasím. Už si ani nevzpomenu, kdy nás nepřekvapilo, stejně jako pokaždé překvapí vždy připravené silničáře. Posledním dnem v měsíci pak duben vrcholí. Napříč naší vlastí se navzdory všem nařízením EU stále legálně upalují, někde bohužel už jen pálí, čarodějnice. Je krásné vědět, že potenciální adeptky, a znám jich několik, každoročně v tento den trnou hrůzou, co je potká. Ty, na které se zatím nedostalo, mohu uklidnit. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
Ale z jiného soudku. Možná to znáte, přesto mi dovolte jeden osobní nedávný postřeh. Onehdy jsem po ránu kráčel ulicí se svou známou, která je mimochodem po operaci a stále okolo sebe šermuje berlí. Najednou si uvědomím, že celou cestu neděláme nic jiného, než že společně, stále a furt uhýbáme z cesty protijdoucím náctiletým slečnám a mladíkům. Říkám si proč? Nemělo by to být naopak, třeba protože vidí někoho s holí, neřkuli dva o dost starší lidi? Známá mě ale uklidní: Oni nás nejspíš vůbec nevidí. V tu chvíli mě zamrazí. Nevidí? Co to znamená, nevidí? Snad ne to, že nechtějí vidět? Ale odvracet hlavu, abych neviděl, že druhý je nemohoucí, nemocný, starý či ubohý, mi připadá zbabělé. Bohužel si musíme přiznat, že je chyba v nás, starších. Příklady netáhnou, morálka upadá, výchova pokulhává, škola selhává a vstup do životní reality je pak pro nastupující generace probuzením do zlého snu. A teď, Miloši, raď!
Dubnové, tedy aprílové počasí umí být lákavé i zrádné. Dobrou zprávou je, že se v dubnu otevřely zbývající brány uzavřených památek. Naštěstí jsou ale památky v případě psího počasí naší vděčnou suchou variantou každého výletu. Na druhé straně pokud počasí vydrží, můžete se vydat kamkoli. V dubnovém vydání našeho magazínu navíc najdete nejeden skvělý tip na vaše výlety, a nejen pěší. Jen zatím nedoporučuji osobám k milostným hrám jarem puzeným vydávat se na své monotematické výlety do přírody v dubnu, ale počkat až na květen. V dubnu by se jim mohlo nakrásně polehávání na mezích po zimě studených promítnout do zánětu cest močových, nad kterými by nejeden urolog pantomimicky kroutil hlavou a lomil rukama. Proto hurá na dubnový výlet, ale s rozvahou.
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
