Řeč bude o nejkrvavější bitvě husitských válek, o bitvě u Malešova. Ta se odehrála před 590 lety, 7. června 1424, a oddíly východočeského husitského svazu vedené již slepým Janem Žižkou z Trocnova a Janem Hvězdou z Vícemilic tu rozdrtily oddíly Diviše Bořka z Miletínka, velitele svatohavelské koalice.
Poté co se Žižka na jaře 1423 ve zlém rozešel s táborským svazem, v Německém Brodě 8. března 1423 založil s orebským bratrstvem, táborskou polní obcí a orebskou a táborskou šlechtou tzv. Menší Tábor ve východních Čechách. Základním dokumentem se stala pozdější listina – Žižkův vojenský řád (září 1423), který byl dodržován sirotky i po Žižkově smrti. Čeněk z Vartemberka, od roku 1419 zemský spoluvladař s Žofi í Bavorskou (vdova po Václavu IV.), vytáhl proti Žižkovi, ale byl poražen 20. dubna 1423 v bitvě u Hořic. V červenci Žižka obsadil Hradec Králové patřící husitskému polnímu hejtmanu Diviši Bořkovi z Miletínka (pozdější velitel vojsk panské jednoty u Lipan), kterého poté porazil ještě v bitvě u Strauchova Dvora 4. srpna 1423. Katolické šlechtice porazil Žižka v bitvě u České Skalice (6. 1. 1424) a nakonec i spojené pražany a kališnickou a katolickou šlechtu v bitvě u Malešova 7. června 1424. V nejkrvavější bitvě celého husitského období bylo zabito 200 orebitů a 1 200 příslušníků svatohavelské koalice. Druhého dne Žižka ovládl Kutnou Horu, poddala se mu Kouřim, Český Brod a Nymburk a k bratrstvu Menšího Tábora připojil Čáslav, Jaroměř, Dvůr Králové a Trutnov. Rozpadl se pražský městský svaz a jeho zničení zabránil smír na Špitálském poli (14. 9. 1424). Spojené armády pak vytáhly pod velením Žižky proti Albrechtu Habsburskému na Moravu, ale před obleženou Přibyslaví Jan Žižka 11. října 1424 zemřel.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
