Český král Rudolf II. nebyl znám jen jako veliký „velebitel“ Prahy. Tento všestranný obdivovatel umění, který se stal po smrti svého otce Maxmiliána II. i římským císařem, podporoval žel bohu i rekatolizaci. V červnu roku 1584 předložil papežský nuncius Giovanni Francesco Bonhomini Rudolfovi pamětní list obsahující program obnovy katolictví v českých zemích.
Co obsahoval tento dokument, známý jako Memorandum o náboženských poměrech? Dal by se takřka rozdělit do čtyř bodů: požadavek tří far v Praze, reforma pražské univerzity (klíčové bylo především postavení katolíků jako za vlády Karla IV.), jasný a nekompromisní postup proti jednotě bratrské a podpora jezuitů. Přitom tento poslední trvale v Praze sídlící český panovník se stavěl k podpoře rekatolizace velmi obezřetně, neboť závislost jeho dvora na finančních prostředcích nekatolických českých stavů byla značná. Proto od roku 1555 platila zásada augšpurského náboženského míru – „čí vláda, toho náboženství“. Dalo se však značně ovlivnit dosazování katolíků do významných státních funkcí či úřadů, o což se Rudolf rád a často zapříčinil. Největším dílem se však o rekatolizaci v českých zemích zasadili až Rudolfovi nástupci. Možná i pro jeho dosti závažné zdravotní stavy, které dávaly prostor k „intrikaření“ jeho rádcům.
Erik Hlaváček
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
