Jeden z nejvýznamnějších českých herců Karel Höger byl jemný člověk s mimořádně citlivým hereckým projevem a kultivovanou výslovností. Kromě slávy poznal však i mnoho závisti, podrazů a bojů o výsluní na prknech, která znamenají svět.
Narodil se 17. června 1909 v Brně jako poslední ze třinácti dětí. V osmi letech se stal členem ochotnického spolku. Jeho maminka si však nepřála, aby si zvolil tehdy pochybnou existenci hereckého povolání, vystudoval tedy učitelský ústav a krátký čas působil na vesnických školách. Herectví ale stejně neodolal, brzy začal studovat na dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V roce 1932 dostal nabídku od brněnského Zemského divadla na stálé angažmá, v roce 1940 přesídlil do Prahy do Národního divadla, kde působil až do roku 1977.
Větší fi lmovou roli získal společně s Lídou Baarovou ve fi lmu „Za tichých nocí“. Uměl dobře zahrát psychologicky složité postavy a jeho herecké kvality spočívaly v osobitém slovním projevu, kterým dokázal zaujmout diváky bez podbízivých a laciných gest. Rozehrál také postavu primáře Sovy v televizním seriálu „Nemocnice na kraji města“, bohužel už ji nestihl dotočit. V době normalizace se nový ředitel Národního divadla Přemysl Kočí snažil Högerovi zakázat vystupovat jak ve fi lmu, tak v televizi. Osočoval ho z toho, že neumí hrát. V divadle vůbec panovala napjatá atmosféra. Höger dal nakonec sám výpověď, nespokojen s tím, jak se v divadle zachovali při nuceném odchodu jeho kolegyně Vlasty Fabiánové. O dva dny později, 4. května 1977, zemřel. Nakolik stresující události ovlivnily jeho zdraví, se můžeme jen dohadovat. V září 2013 byla za přítomnosti jeho manželky Evy Högerové uložena hercova urna do krypty na Slavíně na pražském Vyšehradě.
-mak-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
