Letos to bude již 100 let, co následník rakouského trůnu i se svou manželkou zemřel při sarajevském atentátu. I když citově chápeme pohnutky mladých atentátníků, nemůžeme v jejich činu vidět nic víc než pouhé gesto. Možná heroické, ale ve svých důsledcích zbytečné. Smrtí Františka Ferdinanda nemohla habsburská říše ani zaniknout, ani se dostat do větších obtíží.
František se narodil roku 1863 Karlu Ludvíkovi a Marii Annunziatě z rodu sicilských Bourbonů. Jeho velkými koníčky byl lov, armáda a také cestování, vždyť roku 1892 podnikl dokonce cestu kolem světa. Mládí zasvětil vojenské kariéře, postupoval v hodnostech a prošel několika posádkami. Jediným příjemným vzrušením v této době pro něho bylo nečekané dědictví po zemřelém vévodovi z Modeny, které ho finančně pozvedlo nad ostatní arcivévody a přidalo mu šlechtické jméno Este. Zlom přišel až roku 1889, kdy následník trůnu Rudolf (syn císaře Františka Josefa) spáchal se svojí milenkou sebevraždu.
Od roku 1889, kdy se naplnila Františkova cesta k trůnu, si začal rozmýšlet svůj vladařský plán. Dle všeho chtěl nechat rozpadnout Rakousko-Uhersko a následně vytvořit prosperující rakouskou monarchii. Na rozdíl od Františka Josefa nechtěl svou říši udržet tím, že by se ničím nehýbalo, ale naopak ráznou reformou. František se roku 1900 oženil s českou šlechtičnou, hraběnkou Žofií Chotkovou. Jediný problém byl v původu jeho manželky – sňatek byl tzv. nerovný. Žofii mu rozmlouval samotný císař, který nemohl přenést přes srdce, že si následník rakouského trůnu vezme za ženu pouhou hraběnku. František si musel vykoupit císařův souhlas se sňatkem vzdáním se nástupnických práv pro děti z tohoto manželství. Musel uznat svůj sňatek na věčné časy za morganatický, tedy nerovný. Manželství však bylo velmi šťastné, narodily se v něm tři děti (Žofie, Maxmilián a Arnošt) a celá rodina si žila spokojeně na zámku Konopiště.
Do Sarajeva jel arcivévoda na manévry armády, které naplánoval. Cesta do současné Bosny a Hercegoviny se však stala pro Františka a jeho ženu Žofii osudnou. Oba si sice uvědomovali, že nejen v Sarajevu, nýbrž v celé Bosně a Hercegovině převládá nepřátelská atmosféra vůči rakouské monarchii. Přesto se však rozhodli jet. 28. 6. 1914 po desáté hodině ranní došlo k prvnímu útoku bombou na auto následníka trůnu. Tento útok byl ale neúčinný. Osudovou se stala Františkovi chyba, když trval na dalším pokračování cesty městem. Možná by se zachránil. Osud tomu však chtěl jinak.
Po chybném odbočení vozidla se František Ferdinand s Žofií omylem ocitli před druhým atentátníkem Gavrilem Principem, který sám zaskočen situací, rychle však využil svého revolveru a dvakrát vystřelil. Oba výstřely byly bohužel úspěšné. Tento ubohý čin předčasně ukončil život následníka trůnu i jeho manželky, zničil jejich nádherné manželství a z dětí učinil nešťastné sirotky. Všichni atentátníci byli pochytáni a tvrdě potrestáni. Gavrilo Princip zemřel ve vězení v Terezíně. Sarajevský atentát rozpoutal válku, jakou do té doby lidstvo nezažilo.
Marcela Kohoutová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
