Cílem bitvy o Normandii, známé také jako vylodění v Normandii nebo Den D, bylo prolomit Hitlerův Atlantický val v severní Francii a otevřít dlouho odkládanou západní frontu. Výhodou Spojenců byl moment překvapení, vojenská převaha, spolupráce s francouzským odbojem, ale i nepřítomnost Luftwaffe a velká slabina valu – slabé jednotky. K úspěchu operace napomohly i výsadky tisíců spojeneckých parašutistů po celé Normandii.
Původní termín vylodění byl kvůli špatnému počasí a vysokým vlnám na vyloďovacích plážích odsouván až do června. Vrchní velitel Dwight D. Eisenhower nakonec rozhodl, že operace začne 6. června. Britská Special Operations Executive vytvořila plán zapojení francouzského odboje do vylodění, který měl za úkol rozsáhlou sabotáž železnic, komunikačních center, spojovacích drátů a elektrických rozvoden. Signál ke všeobecnému útoku sabotérů byl vyslán prostřednictvím pravidelného vysílání BBC z Londýna. Plán Spojenců byl jednoduchý, vytvořit bezpečné předmostí, odkud by bylo možné podniknout mohutný útok hlavní části invazních sil. Aby Němci nemohli do oblasti stáhnout zálohy, do týla Atlantického valu byli shozeni parašutisté ze 101. a 82. americké výsadkové divize a britského výsadkového sboru (13 000 výsadkářů), kteří měli obsadit strategická místa. Přestože místa shozu i jednotky byly promíchané, cíle byly nalezeny, dobyty a drženy.
Vylodění na plážích orientovaných severně k britským ostrovům dostalo krycí jméno Operace Overlord a pláže k r ycí jména Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword. Pláže Utah a Omaha obsadila americká 1. armáda, Golg a Sword britská 2. armáda a Juno Kanaďané. Německé jednotky byly zatlačeny od pláží, přinuceny k ústupu na jih a východ nebo z velké části zničeny. Největší boje probíhaly na pláži Omaha, kde byly strmé břehy a pláž byla dobře kryta křížovou palbou z mnoha kulometů a děl. Přes značné ztráty a počáteční chaos byla pláž večer 6. června zajištěna a dobyta.
Boj o pobřeží po úspěšném vylodění se soustředil na průlom z Normandie, osvobození Bretaně a následný postup do vnitrozemí. Eisenhower rozdělil Normandii do dvou sektorů: britsko-kanadského na východě a amerického na západě. Britové a Kanaďané měli zablokovat postup německých tankových divizí přemisťovaných z Pas-de-Calais a obsadit město Caen. Američané měli obsadit poloostrov Cotentin, přístav Cherbourg a prorazit do Bretaně. Koncem června bylo v Normandii přes 875 000 spojeneckých vojáků, ale počátkem července postoupily invazní jednotky jen 24 km od pobřeží. Polní maršál Montgomery proto vydal rozkaz k průlomu z Normandie. Operace Cobra v americkém sektoru vedená generálem Bradleyem začala 18. července, den poté bylo dobyto město Saint-Lô a 31. července město Avranches a jeho důležitý most. Generál Patton se svojí 3. armádou most využil k postupu do Bretaně. Průlom z Normandie se tedy nakonec vydařil a spojenecká vojsk a se mohla rozvinout k dalším operacím vedoucím k porážce hitlerovského Německa.
-lgs-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
