Jednalo se o jednu z největších bitev Velké vlastenecké války. Sovětská letní ofenziva v červnu 1944 dostala krycí název po carském generálu P. I. Bagrationovi, který zahynul v bitvě u Borodina (1812). Ofenziva byla reakcí na německou poměrně úspěšnou stabilizaci fronty. Sovětské velení počítalo s otevřením západní fronty Spojenci, jež bylo dohodnuto na Teheránské konferenci již v listopadu 1943. Autorem odvážného plánu byl maršál G. K. Žukov.
Operaci měl zajišťovat 1. pobaltský, 1., 2. a 3. běloruský front o síle 2,5 milionu mužů. Jejich výzbroj byla 4 080 tanků a samohybných děl, 22 000 děl a minometů, 2 000 kaťuší a 6 000 letadel. Bojů se účastnilo také dálkové letectvo a Dněperská válečná flotila. Velmi významnou součástí operce bylo 150 000 partyzánů, jejichž akce začaly 20. června 1944 likvidací mostů a ničením kolejí, zásobovacích tras i německých kolon. Rudá armáda operace až u příležitosti třetího výročí napadení SSSR, tedy 22. června 1944. Hlavní útok ale přišel den později, kdy velitel 1. běloruského frontu generál Rokossovskij nařídil překročit pripjaťské bažiny i s těžkou bojovou technikou po haťových cestách. Zděšení a údiv německých generálů nebraly konce. Slabá obrana byla bez milosti smetena, protože generálové vůbec nepokládali za možné, že by v tomto bažinatém úseku sovětská vojska uvažovala projít. Jednotky 2. běloruského frontu do 27. června pronikly až k Dněpru a 28. června osvobodily Mogilev. Do 29. června 1. pobaltský front prolomil německou obranu a obklíčil a zničil celý německý armádní sbor. V prostoru Bobrujska 1. běloruský front obklíčil 6 divizí německé Skupiny armád Střed, provedl obchvat a 3. července osvobodil město Minsk.Německé ztráty do 11. července činily 70 tisíc padlých a 40 tisíc zajatých vojáků.
Žukov správně předpokládal, že část německých sil z Ukrajiny bude přemístěna na pomoc v Bělorusku. Proto mohla vojsk a 1. ukrajinského frontu maršála Koněva zaútočit na Lvov a Sandoměř, obsadit Vilnius a pokračovat v útoku v Pobaltí, kdy odřízla Skupinu armád Sever od Třetí říše. Současně 3. běloruský front obsadil Kovno a Vilno a postoupil až k hranicím Východního Pruska. U Kovelu prolomil německou obranu 1. běloruský front a vojska vstoupila do polského Lublinu. Rudá armáda postoupila na Ukrajině až k Visle, vstoupila na polské území a na jihu si vytvořila skvělou pozici pro osvobození Moldávie a útok na Rumunsko. Koncem července se sovětské a polské jednotky zastavily u bran Varšavy.
Po více než čtyřicetidenním útoku, kdy Rudá armáda svedla těžké boje, překonala několik set kilometrů. Porážka měla pro nacistické Německo nedozírné následky. Sověti si touto operací otevřeli dveře k postupu na Balkán, do Maďarska, Polska, Východního Pruska, Slezska a na Berlín. Operace Bagration a vylodění v Normandii měly zásadní vliv na další vývoj osvobozovacích operací v Evropě.
-lgs-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
