Kam až to lze dotáhnout z venkovského učitele? Co třeba na diktátora Prahy? Jan Pašek z Vratu (? –1533) to dokázal po převratu před 490 lety, v srpnu roku 1524. Za dobu svého působení v roli purkmistra „své nové městské právo“ rád přirovnával k „voskovému nosu, který lze ohýbat, kam libo“.
Jan byl synem chudého hokynáře ve Starém Kníně. Přestože rodina neměla ani vlastní dům, vystudoval a stal se venkovským učitelem. Získal titul bakaláře na filozofické fakultě (1491), mistrem svobodných umění se stal roku 1493, v letech 1496–1497 byl děkanem artistické fakulty a v roce 1500 se stal i profesorem práva.
Díky diplomacii, vychytralosti, ziskuchtivosti, intrikánství a panovačnosti pronikl do pražské městské správy. Bez ohledu na svůj původ nabyl značného jmění a prošel závratnou kariérou kancléře Starého Města pražského, prokurátora i konšela. Za zásluhy o město mu roku 1504 udělil král Vladislav II. Jagellonský erb s přídomek „z Vratu“. Nedlouho poté Jan zakoupil Toušeňský hrádek, který přebudoval na honosný renesanční zámek. V roce 1518 podporován nejvyšším purkrabím království Zdeňkem Lvem z Rožmitálu sjednotil bez svolení nového krále Ludvíka Jagellonského Staré a Nové Město pražské a stal se prvním pražským purkmistrem. Roku 1522 byl pasován na rytíře, ale roku 1523 sesazen králem z místa purkmistra. Využil však nespokojenosti novokališníků na pražské radnici k převratu (1524) a opět usedl do křesla purkmistra. Počínal si jako samovládce, kterého nový král Ferdinand I. roku 1528 opět sesadil. Nepřestal však intrikařit, za což byl králem vypovězen z Prahy. Odešel na své panství Toušeň, kde žil v ústraní a 15. března 1533 zemřel. Pohřben byl v kostele Panny Marie v Týně na Staroměstském náměstí. Zbylo po něm jen jeho motto – Praga Caput Regni (Praha hlava království), jež bylo roku 1518 vytesáno do průčelí Staroměstské radnice.
Alois Rula
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
