Je jen málo našich umělců, o kterých se dá říct, že dosáhli opravdu světového uznání. A právě malíř Alfons Mucha dodnes patří mezi ty nejznámější. Od jeho úmrtí letos v červenci uplyne už 75 let, a tak by byla velká škoda nepřipomenout si tohoto nenapodobitelného mistra secese.
Alfons Mucha se narodil 24. července 1860 v Ivančicích. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně. Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii výtvarných umění odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací. V roce 1885 je přijat na akademii v Mnichově a o dva roky později přechází na akademii Julian v Paříži. Slavným se stal doslova přes noc díky divadelnímu plakátu Gismonda, který si u něj objednala pařížská herečka Sarah Bernhardtová. Tak nastalo nejslavnější období v jeho kariéře, kdy Mucha zůstal několik let pracovně v Paříži. V roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou a odjel do USA, kde byl uvítán jako největší dekorativní umělec
světa, přesto se Mucha toužil vrátit domů. Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Jeho tvorba kromě malířství a grafi ky zahrnuje také návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna v katedrále sv. Víta v Praze (1931). Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnout dějiny slovanského národa. Cyklus velkých pláten Mucha maloval v letech 1910–1928 a své dílo věnoval Praze. Nejslavnější český malíř a mistr secese zemřel 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic. Pochován byl na pražském Vyšehradě.
Marcela Kohoutová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
