Jak již sám titulek napovídá, Emil František Burian vynikal opravdu v mnoha oborech. Pár si jich připomeneme. Byl to český básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební skladatel, dramaturg, dramatik a dokonce i význačný režisér.
Narodil se před 110 lety, 11. června 1904, v Plzni do hudební rodiny. Jeho otec, strýc, teta i matka byli zpěváky. Po absolvování pražské Státní konzervatoře a Mistrovské školy se stal členem levicově orientované literární skupiny Devětsil. V letech 1926–1927 působil v Osvobozeném divadle. To ale opustil spolu s Jiřím Frejkou po rozepři s Jindřichem Honzlem. Spolu s Frejkou založili Dada divadlo. V roce 1927 založil také hudebně recitační soubor Voiceband. V letech 1930–1931 jej angažoval ředitel Antonín Drašar jako režiséra do divadla v Olomouci. Koncem roku 1933 založil v Praze své vlastní divadlo D 34 a každý rok název divadla posouval o jedno číslo (v roce 1935 se jmenovalo D 35 a tak dále až do D 41).
V předválečných letech ve svém divadle zorganizoval protestní petici proti uvěznění ruského režiséra Mejercholda, jenž byl později Stalinem zavražděn. Pro řadu komunistických funkcionářů byl proto nepohodlným a nevypočitatelným členem.
V roce 1941 byl zatčen a zbytek druhé světové války prožil v koncentračních táborech. 3. května 1945 se mu podařilo zachránit se z lodi Cap Arcona po sporném útoku britského královského letectva RAF. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Kladno. Zasedal zde do roku 1954. Toho roku byl jmenován národním umělcem. Byl několikrát ženatý, jeho poslední manželkou byla Zuzana Kočová. Je otcem písničkáře a hudebního skladatele Jana Buriana a herečky Kateřiny Burianové. Zemřel 9. srpna 1959 v Praze ve státním sanatoriu na selhání jater.
-mak-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
