Na pražském Petříně bychom našli hned dva kostely zasvěcené sv. Vavřinci. Menší stojí na úpatí kopce v Hellichově ulici a druhý na samém vrcholu Petřína naproti bludišti. Řeč bude o tom druhém, postaveném na pohanském obětišti, kde naši prapředci obětovali svým bohům a pálili posvátné ohně a kde kněžna Libuše věštila slávu Prahy.
Vznik kostela je doprovázen zajímavou legendou, podle které se českému knížeti Boleslavu II. Pobožnému (asi 932–999) zjevil rozhněvaný pohanský duch. Hrubě se mu nelíbily práce prováděné v posvátném Perunově háji na Petříně. Pražané ve strachu před jeho dalším hněvem začali na kopci zapalovat posvátné ohně na důkaz usmíření. Takové tmářství ale nemohl strpět svatý Vojtěch, proto Boleslavovi poradil, aby tu nechal vystavět křesťanský kostel a zasvětil jej sv. Vavřinci, jáhnovi, který roku 258 v Římě zemřel mučednickou smrtí na rozpáleném roštu. Tak stanula proti sobě dvě božstva – ta stará, pohanská, a ta nová, křesťanská. Jak to dopadlo, kdo vyhrál, nejspíš tušíte. Pražané šli ale ještě dál a začali Petřínské hoře říkat Laurenziberg (Vavřincova hora). Tím si chtěli pojistit náklonnost nových božstev a zamezit Perunovi, aby je dále zlobil.
Původně dřevěný kostel se díky pozdějším přestavbám měnil, nejprve na románský kostel z opukových kvádrů a v letech 1739–1745 při přestavbě, pravděpodobně podle návrhů Kiliána Ignáce Dientzenhofera, na barokní chrám se třemi věžemi. Přesto byl roku 1784, přesně před 230 lety, kostel zrušen dekretem Josefa II. a jen díky nezájmu tehdejších developerů se dochoval v původní podobě. Znovu vysvěcen byl až roku 1840 a dodnes slouží jako katedrální chrám.
-mirea-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
