Koncem roku 1419 a především pak 9. 1. 1420 došlo v Kutné Hoře ke krvavým pogromům. Pogrom, z ruského „gromiť“ neboli „pustošit či drtit“, původně pronásledovat židy, v přeneseném významu slova znamená masové pronásledování jinověrců. V tomto případě se jednalo o pronásledování přívrženců kalicha.
V počátcích husitské revoluce se katolické město Kutná Hora, které bylo v té době obýváno značnou částí německého obyvatelstva, připojilo na stranu císaře Zikmunda. Naopak ke stoupencům kalicha se hlásili obyčejní lidé, v Kutné Hoře především horníci, kteří byli z valné části české národnosti. Z pohledu společenského tedy byli Češi automaticky vnímáni jako kališníci a Němci jako zapřisáhlí katolíci. Potom je zřejmé, že ti, co byli pronásledováni a svrženi do šachet, nebyli vybíráni podle víry, nýbrž podle národnosti, tedy Češi. Bylo doloženo, že pronásledovaní stoupenci kalicha zažívali nebývalá muka, která končila mučením a následným svržením do šachet. Jejich „chytači“ byli za dopadení a předvedení řadového husity odměněni kopou grošů a za husitského kněze dostávali 5 kop grošů. Teprve po dobytí Kutné Hory Janem Žižkou (1424) přestalo stíhání husitských Čechů kutnohorskými Němci.
Michaela Pfeiffer
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
