V 90. letech 19. století se na scéně českého výtvarného života objevil malíř Joža Uprka, který byl bytostně spjat se svým rodným Slováckem. V jeho tvorbě se mu tento kraj stal i trvalým a nevyčerpatelným zdrojem inspirace.
Znal důvěrně zdejší přírodu i krajinu, život lidí, jejich práci, radosti i strasti, ale také tradice, zvyky, slavnosti, písně a lidové kroje Slovácka. Ve svém díle se nechal inspirovat také atmosférou lidového prostředí blízkého Slovenska. Myšlenka stát se „malířem svého lidu“ pramenila bezprostředně z Uprkova původu. Jeho umění bylo od samého počátku zaměřeno výhradně na zobrazování života, který měl tehdy ve slováckých vesnicích ještě všechny rysy původního folkloru. Mezi jeho nejznámější díla patří Jízda králů ve Vlčnově, Pouť u svatého Antonínka, Mariánská píseň nebo Dušičky. Za svého života se dočkal několika souborných výstav v Praze, Brně a Hodoníně. Spoluzaložil Klub přátel umění v Brně a patřil k zakladatelům a stal se i vůdčí osobností Sdružení výtvarných umělců moravských. Joža Uprka zemřel 12. ledna 1940 v Hroznové Lhotě.
Martina Jurová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
