Americké letectvo podniklo koncem války celkem tři nálety na Prahu. První 15. 11. 1944, kdy dva letouny zaútočily na městskou elektrárnu v Holešovicích. Druhý 14. 2. 1945 a třetí 25. 3. 1945 na strategické cíle v Libni, Kbelích a Vysočanech, kdy zemřelo 235 a zraněno bylo 417 osob a zasaženo bylo 527 objektů. Náletem s nejtragičtějšími následky pro civilní obyvatelstvo byl druhý únorový nálet, při kterém zahynulo 701 osob a 1 184 bylo zraněno.
Časté letecké poplachy přestávali brát Pražané vážně. Navíc věřili, že Praze jako českému městu skutečné nebezpečí nehrozí. Byl to krutý omyl, jak se ostatně měli přesvědčit. Snad díky chybě v navigaci, snad z přímého rozkazu zaútočili Američané 14. února 1945 (v rámci bombardování Drážďan 13.–15. 2.) také na Prahu. Celkem 62 amerických bombardérů B-17, každý nesl šestnáct bomb (227 kg), odstartovalo ze základny v anglickém Nuthampsteadu. Na obydlené části Prahy bylo svrženo během tří minut celkem 250 bomb (58 tun) a přímo zasaženy byly Radlice, Vyšehrad, Zlíchov, Karlovo náměstí, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác. Zničeno bylo 183 domů a historických objektů a dalších asi 200 domů bylo více či méně poškozeno (Emauzy, Faustův dům, vinohradská synagoga apod.). Dalších 67 bomb nezasáhlo žádné cíle a nálet sám nezničil nic, co by využívali okupanti. Naopak bez střechy nad hlavou se ocitlo 11 000 Pražanů a k ničivosti náletu přispěl fakt, že den před náletem byl z Prahy odeslán městský hasičský sbor na hašení hořících Drážďan. Američané opakovaně vyjádřili politování nad tímto útokem, přesto není dodnes jasné, zda byl proveden nálet na přímý rozkaz velení, či šlo o omyl v navigaci.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
