Milé město Klatovy, musím ti poděkovat za překvapivý a nečekaný zážitek. Když jsem přijížděl poprvé, věděl jsem pouze, že v Klatovech stojí Černá věž, jsou tu v podzemí katakomby, a měl jsem v povědomí jakousi spojitost mezi karafi áty a městem. Ale to, co jsem viděl, mne ohromilo.

Viděl jsem památky středověkého města obklopeného silnými kamennými hradbami, jaké jinde už nespatříš. Hradby i bašty a okrouhlice dodnes střeží klatovské skvosty, srdce města. A to bije zvonem Vondrou na 81 m vysoké Černé věži, tepe v půvabných věžích barokního jezuitského kostela na náměstí, v jehož kryptách jsem se díval do tváří lidí, kteří v Klatovech žili před 350 lety. Vedle stojí majestátní jezuitská kolej, dnes propojená s kostelem moderní skleněnou lávkou, tzv. Prampouchem architektky Evy Jiřičné. Je připomínkou dávného dřevěného můstku, po kterém chodili jezuité do kostela na mše. Popošel jsem pár kroků níže po náměstí a stál pod bílým jednorožcem, který stále shlíží na vchod do barokní lékárny. Expozice z 18. století je výjimečně zachovalá, dokonce jsem viděl živé pijavice a další havěť užívanou dříve k léčení. Starobylost královského města se mne dotkla u gotického kostela Narození Panny Marie ze 13. století na druhé straně náměstí, na konci Křížové ulice. Našel jsem jej lehko, podle nedaleké Bílé věže, dříve to bývala zvonice, a ještě předtím brána městského hřbitova. V kostele jsem si pozorně prohlédl obraz Klatovské Madony, prý zázračné, ronící krev. Podíval jsem se od Bílé věže vzhůru ulicí a uviděl další perlu barokní architektury, dominikánský kostel sv. Vavřince, dnes je v něm galerie výtvarného umění, a bývalý dominikánský klášter. V zahradě nedalekého muzea jsem našel nově otevřený Pavilon skla Klatovy. Skleněné výrobky ze sklárny v Klášterském mlýně u Rejštejna, světoznámé firmy Lötz, připomenou dobu přelomu 19. a 20. století. Naproti muzeu se každý rok v létě otevírá brána zahrady s kvetoucími klatovskými karafiáty, jedinými svého druhu na světě. Nadšení pěstitelé udržují tuto tradici přes 200 let. Vracel jsem se na náměstí a nahlédl do renesančního dvorku památného Koškovského domu čp. 66 na rohu náměstí: renesanční arkády i úlomky gotických portálů, malá kašna a uprostřed socha Ilionea, která byla odlita podle antického originálu a je údajně jedinou svého druhu v České republice. Krátký odpočinek mimo ruch města mne osvěžil. Co si víc přát? Tolik důkazů o bohaté minulosti města, tolik krásných zážitků i nových informací.

Díky za nečekaná překvapení, Klatovy. Tvůj vděčný turista