Spytihněv II. (1031 – 28. 1. 1061) z mocné dynastie Přemyslovců byl nejstarším synem známé dvojice Břetislava I. a Jitky. Jeho bratry byli Vratislav II., Konrád I. Brněnský, Ota Olomoucký (údělná moravská knížata) a také Jaromír, pozdější biskup. Jako dítě se Spytihněv stal v roce 1039 rukojmím Jindřicha III., kterému se znelíbila expanzivní politika knížete Břetislava, ale po porážce při tažení do Čech byl vyměněn za německé pány.
O rok později ale Spytihněv znovu putoval jako záruka míru do německých zemí. Délka jeho druhého pobytu coby rukojmí není známa. Ale v sedmnácti mu otec Břetislav svěřil olomouc ký úděl a krátce před smrtí ho povolal do Čech, aby usedl na knížecí stolec. Moravu rozdělil mezi jeho tři bratry. Poté co Spytihněv v březnu roku 1055 přijal v Řezně od císaře Jindřicha III. Čechy v léno, zbavil bratry údělných držav, podřídil Moravu své vládě a dal vyhnat matku ze země, snad proto, že bránila jeho bratry a německou abatyši u sv. Jiří. Zemřel mladý, v pouhých třiceti letech (28. ledna 1061), po šesti letech vlády. Rok před svou smrtí, na den sv. Václava, započal s nákladnou a rozsáhlou přestavbou rotundy sv. Víta na Pražském hradě na větší a reprezentativnější románskou baziliku sv. Víta, Vojtěcha a Panny Marie. Nástupcem Spytihněva a historicky prvním českým králem se stal jeho bratr Vratislav II. Přestože papež Řehoř VII. žádal Vratislava, aby synovci a jedinému synovi Spytihněva vydělil vlastní úděl, nestalo se a Svatobor se dal na církevní kariéru. Účastnil se dokonce příprav korunovace strýce Vratislava, ceremonie se však nedožil. Jako akvilejský patriarcha byl zabit při pouliční výtržnosti 23. února 1086.
Alois Rula
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
