Kostelec nad Orlicí v zrcadle času

01.04.2015 | 21:14
Kostelec nad Orlicí v zrcadle času

Kostelec nad Orlicí v zrcadle času

Výsledky I. světové války změnily mapu Evropy. Na troskách rakousko-uherské monarchie vyrostly nové nástupnické státy. Vznik Československa přivítali občané Kostelce nad Orlicí s radostí, orlíček za orlíčkem byl srážen ze svých výšin, německé nápisy byly zabíleny. Přetrvávajícím dědictvím z války byl všeobecný nedostatek potravin, topiva, karbidu a dalších surovin. Kostelec využívající služeb acetylénové plynárny často tonul ve tmě, proto byla pro rozvoj města nutná elektrifikace obce.

Život ve městě, v němž chudoba klepala na každé třetí až čtvrté dveře (panovala zde krize kožedělného průmyslu, ve struktuře podniků převládaly drobné řemeslnické a zemědělské závody), provázely hladové nepokoje. Z tohoto důvodu se zájem lidí soustředil na parcelaci velkostatku Františka Kinského. V prvních volbách do obecních zastupitelstev v roce 1919 zvítězila Československá strana socialistická a starostou obce byl zvolen Josef Krejčík. Na zmírnění dopadů nezaměstnanosti byl schválen úvěr 1 800 000 Kč. Přes všechny potíže ve městě kvetl bohatý spolkový život. V roce 1926 rozvířila poklidnou hladinu života města návštěva prvního prezidenta T. G. Masaryka.

Důležitými investičními akcemi poskytujícími nějaký výdělek nezaměstnaným bylo dokončení vodovodu a kanalizace, stavba některých silnic, kasáren dělostřelectva, okresního soudu, pošty a živnostenské pokračovací školy. Hospodářská situace ve městě se koncem 20. let zlepšila, obuvnický průmysl zvyšoval výrobu, nezaměstnanost poklesla, avšak do toho nemile zasáhla světová hospodářská krize. Nezaměstnanost nahrávala šíření fašistických idejí. Potvrzuje to schůze fašistické organizace (asi Vlajky) svolaná na Rabštejn 2. února 1933, na niž přišlo 170 lidí. Schůze však byla rozpuštěna. Významnou událostí pro Kostelec v roce 1935 byla krajinská výstava spojená s odhalením pomníku TGM. Po jeho úmrtí v září 1937 se k jeho uctění konaly ve městě tryzny. Krize končila, výrobce pletené obuvi Dostál a Švagera rozšiřoval výrobu. Konkurz na dostavbu dělostřeleckých kasáren vyhrála firma O. Hányš, která započala s pracemi v říjnu 1937. Slibně se rozvíjející hospodářskou situaci, nadšení a odhodlání k obraně republiky zmařil mnichovský diktát uzavřený na konci září 1938. Následoval zábor pohraničí a v březnu 1939 okupace zbytku okleštěné republiky – vznikl protektorát Čechy a Morava. Pro Kostelec to znamenalo řadu omezení, do firem byli dosazeni tzv. treuhändři, židovské firmy byly arizovány a jejich majitelé i s rodinami posláni do Terezína. Odpovědí na útisk bylo zmobilizování ilegálního odboje, do něhož se zapojila celá řada zdejších občanů.

Ludmila Štěpánová

Výtah textu z nově připravované knihy o Kostelci nazvané Kostelec nad Orlicí v zrcadle času.




počet zhlédnutí: 3641

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku duben 2015

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.