Masakr na Švédských šancích byl dlouho utajovanou tragickou událostí vypovídající o poválečném divokém odsunu německých obyvatel z Československa. V tomto případě šlo o vraždu karpatských Němců ze Slovenska, kteří se železničním transportem vraceli domů ze Šluknovského výběžku, kam byli koncem roku 1944 přesídleni ustupující německou armádou.
Transport slovenských vojáků vracejících se 18. června z vojenské přehlídky v Praze se v Přerově na nádraží potkal s transportem karpatských Němců, kteří se vraceli na Slovensko. Několik vojáků poznalo osoby v transportu a obvinilo je ze spolupráce s nacisty. Ještě odpoledne 18. června připravili velitelé vojenského vlaku seznamy karpatských Němců, podle kterých je pozdě odpoledne vyvolávali, seřadili do skupin a odvedli k nedaleké obci Lověšice. Velitelé slovenského doprovodného oddílu 1. roty 17. pěšího pluku z Petržalky (asi 20 mužů), nadporučík Karol Pazúr a četař aspirant Bedřich Smetana si po osmé večer na výboru v Lověšicích vyžádali muže, kteří měli vykopat masový hrob. Stalo se, hrob 17 x 2 x 2 m byl vykopán na návrší zvaném Švédské šance (mezi Újezdcem a Horní Moštěnicí) 27 muži, kteří práci dokončili okolo jedné po půlnoci 19. června. Karpatští Němci byli ve čtyřstupech přivedeni k vykopanému hrobu, vysvlečeni do spodního prádla, museli odevzdat šperky, peníze, vkladní knížky i osobní doklady. Šest týdnů po skončení války zazněly výstřely mířící do týla 265 lidí – 71 mužů, 120 žen a 74 dětí, včetně několika kojenců. V půl páté bylo dokonáno a okolo páté muži z Lověšic zakryli masový hrob slabou vrstvou hlíny.
Karol Pazúr (1917–1979) byl slovenský zpravodajec, voják a válečný zločinec, který za války působil v Hlinkových gardách i ve slovenské rychlé divizi bojující v Sovětském svazu. Tady byl také zajat Rudou armádou (1943). Ale obrátil a stal se komunistou, „který se ukryl“ v řadách příslušníků nově se formujících československých jednotek. Za své poválečné zločiny byl odsouzen na 20 let, ale na přímluvu mocných soudruhů i díky zákonu z roku 1946, podle kterého krvavé činy spáchané od konce války do 28. října 1945 byly považovány za právní a spravedlivé, strávil ve vězení jen asi rok. Bedřich Smetana, vl. jm. Friedrich Schmitzer, se narodil v Moravské Ostravě v roce 1920. Souzen byl také, ale za zločiny, které spáchal po válce na Slovensku. Dostal 12 let, ale před nástupem trestu uprchl, snad do Palestiny, kde jeho stopa navždy končí.
foto © www.jirikalab.estranky.cz; www.nm.cz
Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
