Jednu z nejstarších dochovaných církevních památek Plzeňského kraje, rotundu sv. Petra a Pavla, najdeme na přemyslovském hradišti Hůrka na pravém břehu řeky Úslavy. Byla postavena zřejmě již v první polovině 10. století na místě knížecího hradu, první písemná zmínka o ní je však až z roku 1266.
Původní raně románská stavba se zachovala jen v malých torzech, během její existence došlo k mnoha přestavbám, koncem 15. století se staticky narušená stavba prakticky zřítila. Zachovala se pouze apsida, která jediná byla zaklenuta valenou románskou klenbou, a část přilehlých zdí z křemencových kvádříků. Po roce 1526 se rekonstrukce ujali Kokořovci z Kokořova, kteří obnovili rotundu v původním tvaru, pouze zničený románský portál byl nahrazen renesančním a podlaha vydlážděna červenými pálenými dlaždicemi. Baroko se zasloužilo o zvětšení oken. Císařským nařízením z roku 1785 byla určena ke zboření, ke kterému naštěstí nedošlo. Koncem 18. a začátkem 19. století sloužila jako skladiště střelného prachu. Objekt v roce 1920 zakoupilo město Plzeň a za podpory státu a kulturní veřejnosti proběhla jeho rekonstrukce. Současná podoba je z roku 1975, na střeše byl osazen místo železného kříže (zřejmě z 19. století) symbol čtyř spojených slovanských sekyrek. Uvnitř rotundy je pouze kamenný oltář a jsou tam vystaveny kopie archeologických nálezů. Od roku 1978 je spolu s areálem hradiště chráněna jako národní kulturní památka.
–alba–
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
