„Na otázku, čím bych si přál býti, kdybych se znovu narodil, odpověděl bych bez váhání: hudebním skladatelem.“ Tak začínají paměti Vítězslava Nováka (5. 12. 1870 Kamenice nad Lipou – 18. 7. 1949 Skuteč), významného českého hudebního skladatele, klavíristy, ale také milovníka přírody a horolezce.
Pokřtěn byl na přání otce jako Viktor, v dospělosti se přiklonil k české formě tohoto jména Vítězslav. V dětství byl často nemocen. Kromě psotníku, neštovic a spály onemocněl i nebezpečným zánětem mozkových blan. Dokonce ani jeho první kontakt s matčiným klavírem se neobešel bez újmy na zdraví. Jako malý na něj byl vysazen s hračkami, ale zřítil se a zlomil si ruku. Brzy nato se ale již projevil jeho hudební talent. Ten ho přivedl na Pražskou konzervatoř, kde studoval pod vedením Antonína Dvořáka. Jako inspirace při komponování mu vždy sloužilo jeho zalíbení v přírodě a lidovém umění. Inspirován moravským a slovenským folklorem vnesl Novák do české hudby svět východní lidové hudby. Jedna z nejlepších skladeb české klavírní literatury vůbec je Novákova Sonáta eroica, v níž vzdává hold slovenskému lidu tím, že se hlásí k jánošíkovské tradici. Ohromující krásu slovenských hor zachytil v hudební básni V Tatrách.
-js-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
