Kdo by neznal tento známý výrok Wolfganga Amadea Mozarta (27. 1. 1756–5. 12. 1791), rakouského hudebního skladatele, geniálního hudebníka a klavírního virtuosa. Během svého krátkého života vytvořil neuvěřitelných 626 děl. Přes své nesporné nadání se uznání za života nedočkal.
Narodil se jako jedno ze sedmi dětí Leopolda a Anny Marie Mozartových. Otec brzy vytušil jeho talent, proto již jako dítě cestoval Amadeus po celé Evropě a koncertoval. Svou první skladbu složil v 5 letech, a uvědomíme-li si, že zemřel v pouhých 35, složil v průměru 18 skladeb ročně. Obdivuhodný výkon, nemyslíte? Byla mu dána spíše ženská schopnost soustředit se na několik činností současně. Přesto ve své době doceněn nebyl, a už vůbec ne v rodném Rakousku. Avšak Pražané ho milovali. Roku 1786 Praha s nadšením přijala jeho Figarovu svatbu a o rok později (1787) přichází s Donem Giovannim. Opera vznikla v usedlosti Bertramka, kam byl pozván operní pěvkyní Josefínou Duškovou a jejím chotěm. Opera měla premiéru 29. října ve Stavovském divadle. Své poslední dílo Requiem už ale nestihl dokončit. Zemřel ve Vídni 5. prosince 1791 na následky infekční nemoci a pro nedostatek peněz bylo jeho tělo pohřbeno do skromného hrobu. Nedlouho po jeho smrti se však objevily spekulace, že byl otráven, a z jeho vraždy byl obviňován Antonio Salieri. Kdo ví, třeba ano, třeba ne.
Marie Kulinkovská
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
