V lednu si připomínáme výročí narození českého novináře, básníka a také autora cestopisných próz a románů Edvarda (Eduarda) Valenty. Narodil se 22. ledna 1901 jako syn zubního lékaře. Ale již ve dvou letech přišel o otce a v šesti o matku. Proto vyrůstal v rodině strýce, který byl spolutovárníkem, politikem a později i prvorepublikovým ministrem.
Studoval se sestrou Olgou a Jiřím Wolkerem na prostějovském gymnáziu, kde také roku 1918 odmaturoval. Po čtyřech semestrech na brněnské technice nastoupil v roce 1920 do brněnské redakce Lidových novin, působil i v olomoucké a pražské pobočce. Roku 1935 odešel a v následujících letech procestoval za podpory J. A. Bati Kanadu, ostrovy Západní Indie, Guyanu a Madeiru. Také doprovázel J. A. Baťu jako tajemník po USA. Vrátil se do redakce, odkud ale v roce 1940 po zákazu činnosti odešel a stal se spisovatelem na volné noze. V roce 1942 se odstěhoval do Voznice u Příbrami, kde žil v pronajaté vile Oldřichem Novým. Po válce pracoval jako odpovědný redaktor Dnešku a Knihovny Svobodných novin a jako redaktor Svobodných novin. Koncem roku 1948 byl zatčen a půl roku držen ve vazbě. S první ženou měl tři děti, a když ovdověl, oženil se podruhé. Na sklonku života trpěl nemocí vnitřního ucha, která vedla ke ztrátě sluchu. Eduard Valenta zemřel 21. 8. 1978 v Praze a v roce 2005 byly jeho ostatky přeneseny na prostějovský hřbitov, poblíž hrobu Jiřího Wolkera. K jeho z nejstěžejnějších cestopisům patří „Světem pro nic za nic“, ke kterému se váže zajímavá historka. J. A. Baťa si pozval Valentu a řekl mu, že mu zaplatí cestu kolem světa. Valenta se zeptal: „Proč?“ Baťa dopověděl: „Pro nic za nic.“ Nebylo to ale pro nic za nic, kamkoli na cestě kolem světa zavítal, všude natrefil na firmu BAŤA.
Lucie Sládková
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
