Když nechvalně známý komunistický prokurátor Josef Urválek v 50. letech 20. století vynášel rozsudky smrti, možná se nechal inspirovat královským místodržícím Karlem I. z Lichtenštejna. Ten od 20. února do 29. března 1621 připravil v politickém procesu půdu pro červnovou popravu na Staroměstském náměstí.
Soudní proces a následné stínání hlav byly krvavým důsledkem podzimní porážky českých stavů na Bílé hoře a ostrého nástupu Habsburků do českých zemí. Úkol zněl jasně. Během tří dnů bylo zadrženo 61 osob, které byly podrobeny individuálním výslechům a kurióznímu dotazníku o 236 otázkách. Někteří si tříbili svoji výpověď na mučidlech. Soud nepřipustil obhajobu ke slovu, využíval udavačské aktivity pražských katolíků a tezi, že vina je všem „obecně známa“. K obviněním patřilo kupování statků konfiskovaných katolické církvi, vydávání hanlivých spisů, pobuřování obecného lidu nebo zločin urážky královského majestátu. Všechno šlo jako po másle, a proto byl také 5. dubna rozsudek na světě. Celkový počet odsouzených dosáhl třech desítek, pro 27 z nich byla kutna kata Mydláře posledním zrakovým vjemem v životě. Tři byli vyhnáni z města, těla popravených následně rozčtvrcena a samotné hlavy vystaveny na Koňském trhu. A jak to tak bývá, vždycky si někdo na dramatických společenských změnách polepší. Zloděj stavovské pokladny Albrecht z Valdštejna by mohl vyprávět, stejně jako místodržící Karel I. z Lichtenštejna.
Babok
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
