Bitva, někdy nazývaná také jako na Běhání, poblíž vsí Hrbovice a Předlice se odehrála 16. června 1426. Cílem početnější armády Svaté říše římské bylo dostat z husitského obklíčení město Ústí. Takřka všechny husitské svazy nejen početnějšího nepřítele porazily, navíc ovládly obléhané město a otevřely si cestu pro vpád do Saska, Durynska a Horní Lužice.
Průběh bitvy je ale nejasný. Zřejmě dopoledne proběhla mezi husitskými a říšskými veliteli jednání o oboustranném braní zajatců a případném posunutí boje, aby se neprolévala krev v neděli. Říše však požadavky husitů odmítla. Neuvědomila si, že se jednalo spíše o zdržovací taktiku v tropickém horku, které ubíralo na síle zvláště „železným pánům“. Navíc německé oddíly trpěly nedostatkem proviantu. Proto také Němci zaútočili na vršek opevněný vozovou hradbou ještě dopoledne ze dvou směrů. Proti čelu vozové hradby z údolí Ždírnického potoka a od Chabařovic. Jakmile byli na dostřel, zazněla palba českého vojska. Přestože se mase říšských vojáků na jednom místě podařilo převrhnout několik husitských vozů a proniknout přes první prstenec vozové hradby, druhý prstenec náporu odolal. S použitím střelných zbraní Češi protivníka vytlačili ze svých pozic a podnikli pěší i jezdecký protiútok. Ten bitvu rozhodl. První opustili bitvu měšťané, venkované a říšská šlechta kryjící zadní voj sváděli s husity nerovný boj. Část německé jízdy ustupující k Hrbovicím a Předicím byla obklíčena a pobita. Ostatní husité pronásledovali až k česko-saské hranici. Vysoké ztráty Němců rostly. Řadoví husité totiž nebrali zajatce, a ušetřeno tak bylo jen několik šlechticů zajatých kališnickými pány. Na německé straně padlo podle Bartoška z Drahonic na 4 000 mužů, a pokud jde o husity, podle všeho šlo o pouhé tři desítky padlých.
Antonín Fridrich
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
