Zakladatelem brněnské vedlejší větve přemyslovské dynastie byl pravděpodobně údělný kníže Konrád I. Brněnský. Údělná větev zaniká s vládou Přemysla Otakara I., který dal oslepit Spytihněva Brněnského (umírá bezdětný), a když o rok později za neznámých okolností umírá i jeho bratr Svatopluk Jemnický, poslední žijící mužský potomek.
Ve vývoji moravské větve Přemyslovců se ale zdá být zlomovým období, kdy se Oldřich, nejstarší žijící Přemyslovec a nejstarší syn Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, rozhodne v Řezně získat od římského krále a císaře Svaté říše římské Jindřicha IV., podle principu seniorátu a za nemalý obnos, v léno také Čechy. Císař souhlasil, ale za podmínky, že bude uznán i v Praze. Oldřich však uznán nebyl a první válka o český knížecí stolec byla na světě. V srpnu roku 1101 vpadl Oldřich s mladším bratrem Litoldem do Čech. Ke schylující se rozhodné bitvě s novým knížetem Bořivojem II. u Malína (dnes Kutná Hora), která počítala s podporou české šlechty, ale vůbec nedošlo. Vojsko obou bratří složené především z německých spojenců se rozprchlo. Bořivoj II. přesto dovolil Oldřichovi i Litoldovi vrátit se na Moravu, Oldřichovi na Brněnský a Litoldovi na Znojemský úděl. Ti poté společně podporovali nároky olomouckého údělníka Svatopluka proti Bořivojovi. Litold umírá roku 1112 a Znojemsko připadne Oldřichovi, který však bratra přežil jen o rok († 5. 1. 1113). Oby byli pohřbeni v benediktinském klášteře v Třebíči, který roku 1101 společně založili.
foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
