V pražských zahradách a parcích plyne čas tak trochu jinak. Jejich klid, malebné výhledy, kašny a sochy, ale i možnost spočinout s přáteli na piknikové dece přímo vybízí k tomu, aby člověk na chvíli zapomněl na ruch a shon velkoměsta.
Jsou ukryty ve spleti malostranských uliček za fasádami paláců. Zahrady Vrtbovská, Ledeburská, Fürstenberská a Kolovratská patří k barokním perlám Prahy. Vytváří jedinečnou „odpočinkovou zónu“ stejnojmenným palácům a jejich terasovité uspořádání vzniklo vlastně z nouze. Pod královskou rezidencí Pražského hradu byl totiž omezený prostor a terén příkrý, takže jejich stavitelé neměli na výběr. Útulnost a pocit soukromí sem návštěvníky vábí snad ze všeho nejvíc. Jediná zahrada, která se svou velikostí vymyká, je zahrada Valdštejnská. Zde se hlavně od června do září konají různé kulturní akce s volným vstupem, například hudební koncerty v rámci Kulturního léta ve Valdštejnské zahradě.
Posnídat v trávě
Oblíbený je park na Petříně. V zimě se tu bobuje, na prvního máje proudí zamilovaní k soše Karla Hynka Máchy, jsou tu ale i dvě pikniková místa nebo dětské hřiště. Častým cílem výletníků bývá Petřínská rozhledna. Dostat se k ní můžete po svých (např. Seminářskou zahradou z Hellichovy ulice) a při výstupu se odměnit výhledy na Hradčany a Malou Stranu. Chcete-li si cestu urychlit, nastupte na Újezdě do lanovky a nechte se na vrchol kopce pohodlně vyvézt. Návštěva Zrcadlového bludiště, které najdete nedaleko rozhledny, zaručeně pobaví děti i jejich doprovod. Trochu opomíjená je Kinského zahrada s půvabným letohrádkem. S petřínskými zahradami ji spojují průchody v Hladové zdi, kterou nechal zbudovat Karel IV. k ochraně města. Právě Kinského zahrada skrývá jeden z nejzajímavějších kostelíků v Praze. Celodřevěný pravoslavný chrám byl totiž do metropole přestěhován z ukrajinského Mukačeva. Další milé překvapení čeká na Vyšehradě. Nejen Vyšehradský hřbitov, ale také Čertův sloup a Libušina lázeň jsou součástí pražských legend. Zkoumat pak můžete, odkud vlastně skočil Šemík s Horymírem.
Odpočinek hodný králů
Nejproslulejší jsou zahrady Pražského hradu, které ho obklopují z obou stran. Na severu je to zahrada Královská s originálním Letohrádkem královny Anny, Zpívající fontánou, Lvím dvorem a Míčovnou. Renesanční architektura letohrádku je dílem italského architekta Paola della Stelly, jednoho z největších umělců své doby. A fontána? Stačí si poslechnout, opravdu zpívá!
Z jihu Hrad zdobí zahrady Rajská a Na Valech. Zatímco renesanční Královská zahrada vznikla za Ferdinanda I. Habsburského po roce 1534 jako součást královské rezidence, Jižní zahrady bychom naopak mohli nazvat prezidentskými. Byly totiž vytvořeny pro prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v místech středověkého hradního opevnění. Architekt Josip Plečnik, který zde intenzivně pracoval po roce 1920, jim svými pozoruhodnými stavbami vtiskl nezaměnitelnou tvář. Právě on je autorem Býčího schodiště i zahradní vyhlídky, odkud je jeden z nejkrásnějších výhledů na celou Prahu.
Relaxace mimo centrum
Také obora Hvězda nebo klášterní zahrada na Břevnově vybízí k příjemné vycházce, navíc obě leží trochu stranou turistického ruchu, takže zde potkáte hlavně Pražany. Příjemná, obzvlášť v podvečer, je procházka po vyšehradských hradbách. Na královských Vinohradech si můžete ověřit, co zbylo z vinic, které daly této části Prahy jméno. Zjistíte to nejlépe ve Viničním altánu v Grébovce. Holešovická Stromovka je zase vhodná pro různé druhy městských sportů – cyklistů a bruslařů zde za hezkého počasí potkáte nepočítaně.
Kam za netradičními výhledy
Vrch Vítkov s památníkem a jezdeckou sochou Jana Žižky
Riegrovy sady
Park Sacré Coeur
Letenské sady
Kde se dá grilovat
Vítkov
Obora Hvězda
Stromovka
Petřín
Prokopské údolí
Divoká Šárka
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
