Říká se jí stověžatá a zcela po právu. Praha má opravdu stovky věží či věžiček. Většina z nich patří kostelům, kaplím a dalším svatyním. Jen málokteré město na světě se může pochlubit tak zajímavou církevní architekturou. Ať jde o chrámy, poutní místa nebo třeba křížové cesty.
V průběhu minulých staletí byla Praha nejen hlavou království, ale také duchovním centrem české společnosti, pestrým, mnohokulturním a poměrně tolerantním. Stala se sídlem arcibiskupství, významné školy talmudu, pravoslavného patriarchátu, starokatolíků, Církve československé husitské a zejména mnoha církevních řádů. Díky tomu skrývá každé z historických pražských měst opravdové poklady, téměř na každém kroku je co objevovat.
Nad střechy města
Panorama Pražského hradu by bylo nemyslitelné bez věží Svatovítského chrámu. Když byla katedrála v roce 1929 dostavěna, slavilo se právě milénium nejvýznamnějšího zemského patrona – svatého Václava. Jemu je také v největším pražském kostele zasvěcena kaple, která bohatstvím své výzdoby, gotickými malbami i množstvím polodrahokamů udivuje návštěvníky dodnes, ačkoli byla vybudována již za vlády císaře Karla IV. O několik století mladší mariánské poutní místo s kopií Svaté chýše (Santa Casa), barokním kostelem Narození Páně, patrovým ambitem a šesti kaplemi je známé jako pražská Loreta. Dnešní podobu získal komplex postupně, ale opravdu slavným se stal díky zvonkohře. 27 loretánských zvonků umístěných ve věži zní nad střechami Hradčan hodinu co hodinu.
Za výhledy i Jezulátkem
Dominantou Malé Strany, dosahující výšky 74 metrů, je naprosto nepřehlédnutelná barokní kupole a věž kostela sv. Mikuláše. Zatímco historické osudy původně jezuitského chrámu i účast významné stavitelské rodiny Dientzenhoferů jsou dobře známé, teprve nedávno byla ve věži objevena zcela utajená pozorovatelna STB. Když Anselmo Lurago v roce 1755 věž dostavěl, neměla, co se výšky týkalo, v Praze konkurenci. Vyšplhat se až na vrchol znamená zvládnout 215 schodů. Krásnější pohled na Prahu byste však těžko hledali. Na Malé Straně je ještě jeden poklad, který stojí za objevení. Je jím kostel Panny Marie Vítězné a v něm Pražské Jezulátko. Jen 49 centimetrů vysoká vosková soška, která byla kdysi přivezena do Prahy jako svatební dar, šíří slávu Prahy do celého světa.
Krása známá i neznámá
Další zajímavé pražské kostely jsou na Starém Městě, třeba hned v těsném sousedství Karlova mostu. Tady sídlil jediný původně český katolický řád křižovníků s červenou hvězdou. Jejich kostel svatého Františka se může pochlubit typickým barokním půdorysem díky staviteli, kterým byl Francouz Jean Baptiste Mathey. Taky uprostřed Staroměstského náměstí se vypíná impozantní stavba. Chrám Matky Boží před Týnem hrál v minulosti vždy důležitou roli. Město odtud naslouchalo husitským kazatelům, stoupencům české konfese i luteránské reformy. Osmdesát metrů vysoké věže tvoří dominantní kulisu celému náměstí. Bohatě zdobený interiér kostela připomíná spíše muzeum či galerii, dokladem toho je i renesanční náhrobek slavného dánského hvězdáře Tycha Braha, který je v kostele opravdu pochován.
Unikátní architektura ale nemusí pocházet jen z dávné minulosti. Jedna z nejobdivovanějších pražských svatyní je stavba architekta Josipa Plečnika na pražských Vinohradech. Návštěva kostela Nejsvětějšího Srdce Páně je opravdovým zážitkem. Vždyť je to nejvýznamnější církevní stavba 20. století v Praze. Prostorný sálový interiér je zdobený originálními fi gurami od Damiána Pešana a zajímavé jsou také kazatelny i další detaily, včetně výzdoby oken.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
